Představte si planetu (jmenuje se třeba Kalgaš) se šesti slunci, kde je každý den, každou hodinu a minutu nějaké či nějaká na obloze. A pak, jednou za čas, tedy přesně za dva tisíce čtyřicet devět let, je na obloze jen jedno a to je ještě překryto drzým a do té doby neviditelným tělesem tak, že nastane absolutní zatmění. Co to znamená pro civilizaci, která nezná tmu a pouhá patnáctiminutová jízda temným tunelem dokáže jejím příslušníkům buď vážně psychicky uškodit, nebo je dokonce i zabít? Samozřejmě, že totální katastrofu.

Loki, král a patron podvodníků a zrádců, lstivý bůh falše, se ve svém životě drží jediného pravidla: přežít. Tato vlastnost z něho nakonec učiní „posledního“ (byl pouze adoptovaným Ódinovým synem) z majestátného rodu Ásů, pánů kdysi bájné Valhaly. Loki má totiž čich na vítěznou stranu, a protože se neštítí změnit barvu dresu, včas se přidá pod Andělský prapor, drtící všechny světové mytologie a démony pekelné ve jménu svého boha taktikou najdi a znič.

Dalo by se říct, že srpnová Pevnost je legendární. Proč? No přece Harry, ne? Avšak nejen on, ale třeba i zásoba povídek na letní deštivé dny.

Nepopiratelný úspěch knihy Žáby v mlíku, pojednávající o alternativní historii událostí okolo klíčového roku 1938, si vynutil pokračování. Objemný druhý díl „žabího cyklu“ nese název Žába a škorpion. Na rozdíl od Žab v mlíku, které autor označuje za mystifikaci, nese Žába a škorpion podtitul Fantazie o jiné II. světové válce. Zatímco v Žábách byla popsána reálná historie, která se v jednom klíčovém bodě od naší reality oddělila a pokračovala paralelní cestou, Žába a škorpion je čirá fantazie, popisující logický vývoj dějin po válce, ke které ve skutečnosti nedošlo.

Letní měsíce jsou prý obdobím knižního sucha. V mnoha ohledech to asi platí a mnozí z nás se vrhají s nadšením lovců, archeologů i čirých voyeristů na haldy trháků, které nebylo možné přečíst kvůli škole, zaměstnání, onemocnění domácího mazlíčka nebo „jejich“ spiknutí… A najednou hrozí, že nám uniknou malé radosti. Knihy, kterou asi ve výročních žebříčcích a zprávách o předání cen nealezneme, ale které minout by přesto byla škoda…

Bratři Leandrosovi jsou zpátky. Ve čtvrté části oblíbené knižní série se vracejí hrdinové známí, neznámí, údajně mrtví, monstra, zrůdy z pověstí a mnozí efektové, až z toho člověku jde hlava kolem. Jedno vím jistě: kdyby mě Kal s Nikem potkali naživo, ani nepoznám, co mě zabilo. Já se totiž netajím s tím, že mě hrozně baví, když ti dva mají trable. A čím hůř pro ně, tím líp pro mě.

Už je tady John Taylor, který se na Noční straně dokáže postavit prastarým démonům a ledabyle si při tom oprášit rukáv svého bílého trenčkotu. Také Eddie Drood se určitě nezalekne něčeho nadpřirozeného a klidně se vrhne doprostřed rvačky mezi trollem a upírem, jen aby uchránil řád světa. Je vůbec zapotřebí dalších hrdinů střežících náš klidný spánek? Inu… Simon R. Green si to myslí, a proto rozjíždí novou sérii, která je tematicky paralelní k Noční Straně a Tajným dějinám.

Druhý díl série o Pánech parchantech na sebe nenechal zas tak dlouho čekat. Jako u předchozí části se můžeme těšit na kvalitně provedenou knihu s působivou obálkou. Jako vždy záleží ovšem na tom, co nakonec čtenář nalezne uvnitř, a o tom budou hovořit následující řádky.

Probudíte-li se v kobce plné zetlených mrtvol, je to velmi podezřelé. Nalezne-li vás tam lovec, který tento úkol dostal od jakési všemocné čarodějnice, je to ještě podezřelejší. A trpíte-li navíc ještě ztrátou paměti, takže váš život doposud prožitý teď vypadá jako scénář, ze kterého někdo vytrhal ty nejdůležitější stránky, zavání to velkými nepříjemnostmi.

Této sbírce by slušel podtitul. Například Pozoruhodné a neuvěřitelné světy nepřehlédnutelné legendy české fantastiky. Protože přesně takové povídky ukryté uvnitř objemného svazku opatřeného krásnou obálkou Jana Patrika Krásného jsou. Pestré, originální a jedinečné.