Upíři. Už zase. Tentokráte se za nimi vydáme do Ruska a na Kubu. Že se při tom bude pouštět žilou, je jasné již podle názvu. Hlavním hrdinou je totiž zabiják. Zabiják upírů.

Za příběhem Harryho Pottera se zavřely dveře a kina a diváci čekají na nového hrdinu. Jeden adept už se tu objevil. Trochu zarostlejší a agresivnější, ale o to žádanější…

Každý si někdy hrál na vojáčky. A kdo si to nedokáže přiznat, hraje si na ně pořád. Takhle to sice Sigmund Freud neřekl, ale tato parafráze sedí na První v boji dokonale. Jsou totiž příběhem o válečné hře. Sice poutavě podané a místy drastické, ale jeden přece jen občas čeká, kdy to ty kluky přestane bavit, nebo na ně vlítne zuřící sousedka se smetákem, aby přestali dělat kravál.

Je málo autorů, kteří dokáží čtenáři zamotat hlavu tak jako Greg Egan. Australský autor se zatím u nás příliš neprosadil, ale šancí k tomu dostal dost. Čtyři romány a povídková sbírka Axiomat nijak zvlášť většinové čtenářstvo neuchvátily. Možná neměl Egan štěstí na nakladatele a možná svým zaměřením tu prostě pro něj není dost velká cílová skupina. Autor totiž píše hard scifi, před kterou by se dalo ještě napsat „ultra“, a neodpouští čtenářovi nevědomost vědeckých termínů, o nepozornosti ani nemluvě. K nové sbírce Luminous tak přistupujte odpočatí a s bystrou myslí.

V srpnovém čísle XB-1 se můžete těšit na práce hned tří zahraničních autorů, z nichž dva u nás mají vybudované docela slušné jméno. Najdete ve všech dobrých trafikách.

Martin D. Antonín se dal na vaření. Nejprve čtenářům naservíroval kvalitní hovězí a teď podává desert. Na menu dne jsou Andělské rakvičky uvařené podle původního receptu – divoké, bláznivé a humorné. Před četbou je třeba řádně vyhládnout, protože tato kniha je megaporce textu ke strávení.

Henry Kuttner sice není nejuznávanějším a nejslavnějším klasikem fantastiky, jeho knihy však za pozornost stojí. Zvlášť když se autor rozhodne provětrat začpělé a nevelké pole humorné scifi. Málokdy se člověk dokáže od srdce zasmát. Ještě méně se tak stává při četbě knihy. Takže otevřeme stránky tohoto titulu a nechme se překvapit, zda se to tentokrát podaří.

Představte si planetu (jmenuje se třeba Kalgaš) se šesti slunci, kde je každý den, každou hodinu a minutu nějaké či nějaká na obloze. A pak, jednou za čas, tedy přesně za dva tisíce čtyřicet devět let, je na obloze jen jedno a to je ještě překryto drzým a do té doby neviditelným tělesem tak, že nastane absolutní zatmění. Co to znamená pro civilizaci, která nezná tmu a pouhá patnáctiminutová jízda temným tunelem dokáže jejím příslušníkům buď vážně psychicky uškodit, nebo je dokonce i zabít? Samozřejmě, že totální katastrofu.

Loki, král a patron podvodníků a zrádců, lstivý bůh falše, se ve svém životě drží jediného pravidla: přežít. Tato vlastnost z něho nakonec učiní „posledního“ (byl pouze adoptovaným Ódinovým synem) z majestátného rodu Ásů, pánů kdysi bájné Valhaly. Loki má totiž čich na vítěznou stranu, a protože se neštítí změnit barvu dresu, včas se přidá pod Andělský prapor, drtící všechny světové mytologie a démony pekelné ve jménu svého boha taktikou najdi a znič.

Dalo by se říct, že srpnová Pevnost je legendární. Proč? No přece Harry, ne? Avšak nejen on, ale třeba i zásoba povídek na letní deštivé dny.