Dvě těsně sousedící oblasti obydlené lidmi, ale co se týče podmínek k žití, naprosto rozdílné. Na jedné straně technicky vyspělá základna Správy, plná vědců, techniků a úředníků. Na té druhé les se svými zvláštními živočišnými i rostlinnými druhy a nepředvídatelnými reakcemi, plus dva muži, kteří mají touhu dostat se „na druhou stranu“.
Historie fantastiky je dlouhá a pestrá, navíc díky totalitnímu režimu, který u nás po čtyřicet let panoval, je z velké části našimi vydavateli nezmapovaná. Knihy Rusů Borise a Arkadije Strugackých však u nás vycházely i za komunismu. Je to celkem překvapivé, protože na svou dobu psali velmi odvážně, až jim byla režimem přiřknuta pozice disidentů.
Nad středními světy, mezi něž patří i naše Země, mají moc dva Domy – na jedné straně Dům života, jemuž vládne Osíris, na straně druhé pak Dům smrti a jeho pán Anúbis se šakalí hlavou. Když tento přikáže svému bezejmennému služebníkovi vraždu Prince, který býval tisícem, nemůže Osíris zůstat sedět se založenýma rukama, a proto pošle svého syna, ptačího boha Hóra, aby bezejmenného předběhl a Prince zabil sám. A Princ? Ten se pokouší pokořit Stvůru Která Naříká Nocí.
Maggie Stiefvaterová se svým vlkodlačím románem Mrazení loni dokázala, že romantika pro děvčata nemusí nutně znamenat ufňukanou hrdinku, srdceryvné výlevy, a stovky stránek popsaných prázdnými slovy, zatímco skutek utek. V Mrazení autorka naopak naservírovala poetický příběh, v němž se romantika dávkovala v decentních porcích a ze kterého se leckteré citlivější duši zpotily oči. Příběh, který by výtečně obstál sám o sobě, jenže v módě jsou ságy, takže před sebou máme dvojku s názvem Váhání.
Opisované udalosti v tejto knihe sa naozaj stali. Mená osôb a miest sme zmenili, aby sme ochránili šesticu Lorienčanov, ktorí sa ešte vždy ukrývajú. Berte to ako prvú výstrahu. Mimozemšťania existujú. Niektorí nás chcú zahubiť. … a do kelu!
Brazílie – země fotbalu, volejbalu, capoeiry, nekonečných telenovel, karnevalů v rytmu samby, prostituce a vysoké kriminality, kultu krásy a transvestitů. Jenže jako skoro každá latinsko-americká země má i ona pochmurnou otrokářskou minulost. A jak může vypadat její budoucnost? O tom všem vypovídá román Brasyl Iana McDonalda, který, jak to vypadá, úspěšně zahnízdil na našem knižním trhu.
Březnová XB 1 opět boduje – nejen vynikajícími zahraničními povídkami, ale v tomto čísle i nadprůměrnými pracemi domácích autorů. Přidáme–li klasický Vivisektor, Fantastickou vědu nebo filmovou publicistiku, máme v ruce opět nejméně dva večery (spíš tři) dobrého čtení.
Něco se chystá. Cítí to Colin Laney, který jako proutkař s vytříbeným citem dokáže podle náznaků vyhmátnout uzlové body v datové síti, které vedou k důležitým událostem – ať už v životě jednotlivce, nebo celé komunity. Jenže právě blouzní v kartonové kolonii v tokijském metru, a tak musí vyslat operativce, který jej bude poslouchat jako hodinky a kterému velice důvěřuje. Na scénu tak vstupuje Berry Rydell, jenž se po delší době opět vrací do San Francisca. A budoucnost neklepe na dveře, ta na ně přímo vztekle tříská.
Nakladatelství Straky na vrbě se rozhodlo vydat u nás i některá méně známá díla Rogera Zelaznyho. Počin je to chvályhodný, navíc u uznávaného autora řady kvalitních, výjimečných děl, často kombinujících fantasy a sci-fi. Jenže vydat všechna díla jakéhokoli autora je riskantní, protože výjimečné věci se dějí toliko výjimečně a na pulty knihkupectví se tak dostávají i díla průměrné či nevalné kvality. Otázkou je, kam zařadit Ostrov mrtvých?
Chronologicky predposledná časť rozsiahlej science fantasy série Drakeni z Pernu, skladajúcej sa z bezmála tridsiatich diel, bude potechou pre dušu každého jej fanúšika. Horšie môže dopadnúť v očiach čitateľov, ktorí by jej prostredníctvom chceli legendárnu ságu spoznať.