Člověk je ve své podstatě zapomnětlivý. O to víc při náporu různých nepředvídatelných problémů, které se táhnou přes generace. Své povinnosti vůči někomu, když pro něj nejsou příliš užitečné, vytěsní a odstrčí na druhou kolej. Je však udivující, že zůstali zapomenuti delfíni, kteří na Pern přiletěli spolu s původními kolonizátory. Tito tvorové, vybavení nadprůměrnou inteligencí (pro jejich druh), byli podstatnou součástí při kartografii a vysoce důležitou entitou pro rybáře, jimž poskytovali informace o počasí a ideálních místech pro lov ryb, také zachraňovali tonoucí lidi. Nicméně stalo se. Nebezpečí v podobě Vláken zaměstnalo obyvatele Pernu tak, že v jejich myslích nezbylo pro tyto tvory místo.

V reedici Arga se na naše knihkupecké pulty vrací jedna ze světových klasik, stejně svěží, stejně vypovídající a stejně čtivá jako když vyšla před lety poprvé v Mladé frontě. Přirozeně, lidská témata totiž ani po letech neztrácí nic ze svého lesku a neutahaná společenská satira takřka douglas-adamsovského ražení, jen tak pro barvu okořeněná jemnými špetkami sci-fi, už vůbec ne.

Cristoforo Colombo, Cristóbal Colón, Kryštof Kolumbus. Mnohajmenný muž, ctižádostivý mořeplavec, který přepsal středověké mapy a položil základ pro cesty dalších. Janovan, cizinec, jež dokázal na španělskou královnu zapůsobit tak, že mu poskytla lodě, posádku a hlavně obrovskou důvěru. Ale mohly by plody jeho konání, byť za mnohá staletí a generace, nakonec dostat spíše trpkou chuť, než sladkou?

Evropa, počátek 20. století. Svět se řítí do hlubin propasti zvané velká válka, později známá jako první světová. Válka, při níž zemře deset miliónů lidí, zapříčiněná špatnou diplomacií evropských mocností. Za její počátek se považuje několikanásobný pokus o atentát na Františka Ferdinanda d’Este, přičemž ten poslední (otrava jedem), byl i úspěšně zakončen… Tak moment. Takhle nás to přeci ve škole neučili.

Zmije, očekávána nová kniha polského mistra, od posledního Euroconu vlastně Evropského velmistra, je mezi námi. O čem Zmije bude, to bylo dlouho zahaleno závojem tajemna přímo ze strany autora – Sapkowski i mezi přáteli jen lehce naznačoval a nic zásadního neprozradil. O to více jsme byli napjatí.

Niekedy sa oplatí kúpiť si časopis aj kvôli jednému článku. Neveríte? Tak si zožeňte najnovšie číslo Fantázie a nalistujte si sekciu Poviedky. Po prečítaní jednej z nich si budete môcť povedať, že ste svoje našetrené eurá investovali dobre.

Nadpřirozená romantika pro mládež je v módě, milovaná i zatracovaná. Spíš než na originalitu se tu hraje na zaručené postupy, kterak dokonalý gentleman nebo naopak pan Drsoň rozbuší srdce čtenářek a promění jim kolena v hromadu roztřeseného tvarohu. Jde to i jinak? Kami Garciová a Margaret Stohlová dokazují, že ano – a sice vtipně.

Dvě těsně sousedící oblasti obydlené lidmi, ale co se týče podmínek k žití, naprosto rozdílné. Na jedné straně technicky vyspělá základna Správy, plná vědců, techniků a úředníků. Na té druhé les se svými zvláštními živočišnými i rostlinnými druhy a nepředvídatelnými reakcemi, plus dva muži, kteří mají touhu dostat se „na druhou stranu“.

Historie fantastiky je dlouhá a pestrá, navíc díky totalitnímu režimu, který u nás po čtyřicet let panoval, je z velké části našimi vydavateli nezmapovaná. Knihy Rusů Borise a Arkadije Strugackých však u nás vycházely i za komunismu. Je to celkem překvapivé, protože na svou dobu psali velmi odvážně, až jim byla režimem přiřknuta pozice disidentů.

Nad středními světy, mezi něž patří i naše Země, mají moc dva Domy – na jedné straně Dům života, jemuž vládne Osíris, na straně druhé pak Dům smrti a jeho pán Anúbis se šakalí hlavou. Když tento přikáže svému bezejmennému služebníkovi vraždu Prince, který býval tisícem, nemůže Osíris zůstat sedět se založenýma rukama, a proto pošle svého syna, ptačího boha Hóra, aby bezejmenného předběhl a Prince zabil sám. A Princ? Ten se pokouší pokořit Stvůru Která Naříká Nocí.