Jen málo spisovatelů píšících fantasy se těší uznání jak ze strany svých čtenářů, tak i kritiků. Jedním z této elitní hrstky je i Steven Erikson. Jeho cyklus epické fantasy „Malazská kniha mrtvých“ patří k tomu nejlepšímu, co se v posledních letech v tomto žánru objevilo. Své čtenáře si našel i u nás, ale úspěch mohl být větší, kdyby nakladatelství Talpress věnovalo alespoň pár mrzkých korun do propagace.

Popularita televizního seriálu „Hornblower“ přináší plody i na pulty našich knihkupectví. A tohle je jeden z nich. Dobrodružná námořnická literatura je oblíbená i u nás.

Je tomu jen pár týdnů, co Polaris vypustil na pulty našich knihkupců román „Stahovač“ od Neala Ashera. Zajímavá, leč s obsahem naprosto nesouvisející obálka od Steva Rawlingse, ani stručná anotace na zadní straně obálky nepřipraví čtenáře na to, co kniha přináší. V mírné výhodě je ten, kdo četl povídku „Spatterjay“ v Pevnosti č. 11/2004 a je díky tomu alespoň rámcově obeznámen s poměry v dějišti příběhu.

Andrzeji Pilipiukovi u nás nedávno vyšla čtvrtá kniha povídek, jejichž hrdinou je Jakub Vandrovec, avšak příběhy věčně opilého exorcisty nejsou to jediné, co vytvořil jeho deformovaný mozek. Minulý rok mu v Polsku vyšla i kniha „Sestřenky“ a letos se čtenáři dočkali jejího pokračování s názvem „Princezna“. Možná si vzpomínáte, že jsem ze „Sestřenek“ nebyl zrovna nadšen, i když jako kniha pro mládež není k zahození. Jakpak si tedy vede nová kniha Velkého Grafomana?

V poměrně rychlém sledu přineslo vydavatelství Triton dvě závěrečné části románu Cyteen od Carolyn Janice Cherryh, který své autorce vynesl v roce 1988 prestižní cenu Hugo. Jak tedy dobrodružství klonované Ariany pokračuje?

Nevím, jakým zázrakem si získal hrdina s vyloženě béčkovým jménem své fanoušky, ale stalo se tak. Kočkodlak Xin se zaryl do srdcí českých fanů mnohem více, než ve své polské domovině a proto čtvrté pokračování napsal K. T. Lewandowski na objednávku Laseru jen a jen pro našince.

“V irském městečku žije osamělý muž, který má tajemnou minulost.” Tak nějak začíná román německého autora, který se snaží vylíčit život člověka, který už tak úplně člověkem není.

Pokud jste si oblíbili britskou sérii Roba Granta a Douga Naylora “Červený trpaslík”, určitě si nenechte ujít novou knihu prvního z autorů – Kolonii (orig. Colony). Sama jsem velkým fandou Trpaslíka a ze začátku jsem k nové knize přistupovala poněkud skepticky, protože jsem zastávala názor, že autoři už prostě mají se svým přídělem komiky “vybráno” a po tak skvělém a dlouhodobě zpracovávaném díle už prostě nemohou přijít s ničím novým na podobné úrovni. Ovšem to jsem se mýlila.

Mladá fronta se opřela do české fantasy a sci-fi. Nejnověji přišla v edici Ikaros s již čtvrtým sborníkem, tentokrát zaměřeným na „punkové“ podžánry SFFH. Knize vládne kyberpunk ve všech podobách, ale i nezařaditelné literární hříčky, které mají velký potenciál zaujmout každého čtenáře.

Věřím, že se zde najde více než malé množství čtenářů, kteří četli Oheň nad Hlubinou nebo minimálně slyšeli jméno Verner Vinge. Snad kromě zarytých fantasistů. Protože tohle sci-fi není žádná Star Wars kniha plná úchvatných hrdinů, ale pravá sci-fi nového proudu. Každopádně každý z vás, který má tento žánr v oblibě, si pochutná.