Občas se stane, že jsou čtenáři knihou natolik uneseni, že nám nabídnou její recenzi. A to je případ Marka Skřipského, (autora například Ostravských mystérií), kterého nadchnul román Led Jacka Dukaje a přináší recenzi se zajímavým vhledem. Panu Skřipskému děkujeme a doufáme, že si vy, čtenáři, tuhle recenzi užijete!

Vítejte ve viktoriánské době. Máme elektřinu, plynové osvětlení, železnice, kanalizaci a staví se londýnské metro. I tak muže stále vytáčí představa žen čtoucích romány, ovšem ženy-spisovatelky, to už je věc naprosto nesnesitelná… A přesto se jich našlo dost, které se nepodřídily společenskému nátlaku a rozhodly se psát děsivě dobré povídky.

Edice Zrnka temnoty nakladatelství Golden Dog nabízí od roku 2021 milovníkům hororu kratší texty domácích i zahraničních autorů. Čtvrtým z těch, jejichž jméno v našich luzích a hájích nejspíš doposud nikdo neznal, je americký spisovatel irského původu Kealan Patrick Burke s jeho Kyselými bonbony.

Sourozenci Isarell s Bastienem už spolu pár dobrodružství prožili. Teď se však mají společně vrhnout do dalšího nebezpečí, které vyžaduje bojovníky s velkým srdcem a porcí odvahy. Není však tahle mise jen výsledkem dvorních intrik a nejdou na jistou smrt?

I letmá představa toho, jak by svět mohl vypadat po zničující nukleární válce, je sama o sobě více než mrazivá. Obzvláště v dobách, kdy mezi světovými mocnostmi vládne eufemisticky řečeno jisté tíživé napětí. Zde se dere do popředí úvaha, jestli přežít něco takového je vůbec možné brát jako výhru. Každopádně by platilo, že nejcennějšími přeživšími by se bezesporu stali technicky vzdělaní a zkušení lidé.

Zatímco svět se svět před záplavou mimozemských příšer uchýlil do měst v oblacích postavených na vysokých pilířích a izolovaných před vším zlem (kromě toho vlastního, vnitřního), svět „tam dole“ se nezastavil. A nyní je naděje na záchranu blízko. Jenže znáte to to: poslední krok bývá tím nejobtížnějším.

Co spojuje hrách a tornádo? Je to jméno vědce – Mendel. A právě jeho životu a dílu je věnována antologie Zákon genu přinášející pestrou sbírku povídek v nejrůznějších fantastických subžánrech. Na své si přijdou milovníci alternativní historie, postapa, hororu, humoristické sci-fi i transhumanismu.

Člověk, který má ve fantastice už leccos načteno, může sklouznout k úvahám o tom, že vše už bylo napsáno a nic moc originálního už se neobjeví. A pak přijde žánr bizarro, prohlásí něco ve stylu: „Podrž mi pivo, vole!“, a ukáže „člověku“, jak moc se plete. A přesně tak je tomu i v první ryze české antologii bizarra s názvem Bizarropolis.

Pohled na svět skrze začouzené sklíčko může být do jisté míry děsivým protipólem růžovým brýlím. Prozření přítomnosti temnoty v okolním světě a hlavně v lidských nitrech se již nedá nikdy zažehnat. Již navždy zůstane součástí pozorovatelova nazírání na život i osobního vidění reality.