Možná jste ji už někdy viděli. Křehkou bělovlasou dívku s velkým mečem. v podstatě neexistujícím oděním a zálibou v sexuálně odvážných pozicích. Luz, vlhký sen pubertálních fantazáků a jednoho postaršího španělského malíře, se poprvé objevuje na stránkách románu. A přináší s sebou epický střet dobra a zla, post-apo New York, anděly, kteří o sobě tvrdí, že anděly nejsou, něco poutavých ilustrací a bezmála 340 stránek rozvleklé, nezajímavé a překombinované nudy. Už se těšíte?
Lidé se ocitají v beznadějné pozici. Mimozemská invaze je zastihla nepřipravené, a tak je agresivní emzáci rozplácli jako otravného komára. S přibývajícím časem se situace příliš nelepší – v nadsázce by se dalo říct, že za každých pět zničených nepřátelských strojů obsadí agresivní mimozemský druh jednu celou planetu. A pokud se nestane zázrak…
Náctileté postavy, naivní dialogy, pomalé tempo vyprávění, oblíbené žánrové kulisy, zřetelná antiškolní revolta, nešťastná platonická láska… A touha najít odpovědi na otázky života, vesmíru a vůbec.
Tak o tom všem je Landie od Jakuba Trpiše.
Stroje na smrt čelící strojům na smrt. Ti nejlepší a nejvybavenější z lidí proti dominantním vesmírným predátorům. Koloniální mariňáci proti vetřelcům. Ano, řeč je o těch dokonalých, ladných zabijácích, jejichž vnitřní čelist je většinou to poslední, co ve svém životě spatříte; a mnohdy ani to ne.
„Sympatický fantaskní příběh plný koček, z nichž některé jsou dokonce korunované!“ Jednoduchá a prostá anotace na přebalu knihy, která o ději ovšem neprozrazuje zhola nic. K tomu přidejte pohádkově laděnou obálku a název inspirovaný jinými odstíny. Voilà, recept jak nalákat a nasadit potenciálnímu čtenáři brouka do hlavy je na světě.
Povídkové antologie z cyklu Lehké fantazijno vydávané pod názvy Žena s … si dokázaly zbudovat mezi milovníky fantastiky slušnou reputaci, a tak se na čtenáře po lvovi a sově snese tentokrát majestátní drak. Zuzana Hloušková a Františka Vrbenská již potřetí daly dohromady zajímavý výběr autorek slibující počtení vskutku dračí.
Autorka slavného Archivu, knih Neobyčejní a Divoké písně napsala pokračování k Temnější tváři magie s názvem Setkání stínů, které po dvou odkladech konečně přistálo na pultech knihkupectví.
V předchozích dvou dílech trilogie Pelyněk se Daniel Tučka ukázal jako velmi zručný vypravěč. Podařilo se mu vytvořit v mnoha ohledech velmi inovativní svět se silným steampunkovým nádechem v němž je mnoho věcí jinak než by tomu bylo ve viktoriánské Anglii, kterou připomíná. Zbývá poslední, leč často nejtěžší krok: slibně rozehranou partii dotáhnout se ctí do zdárného konce.
V málokteré knize hlavní hrdina pozvrací někomu boty hned v první větě. Tajný agent Carter Sloan má ovšem pořádnou kocovinu, tak mu toto malé faux paux protentokrát promineme. Navíc s vzápětí dozví, že ho poslali k ledu na dlouhých 258 let, a teď, když se konečně někdo uráčil ho rozmrazit, má na krku misi ostrou jako břitva
Dnes vám chcem predstaviť jedno čarovné dielko. Dokáže vo vás oživiť spomienky na dávno zabudnuté zvuky, vône a chute. Ak sa začítate do príbehu štyroch ľudí, uväznených v malej chalúpke uprostred búrky, pocítite na jazyku každý hlt ich jedla, ucítite vôňu pečených zemiakov a vlhkej pôdy pod nohami. Strasiete sa od chladu a strachu, s bázňou a záujmom budete načúvať nie len príbehom, ktoré si tí štyria rozprávajú, no aj hukotu nespútanej Slatiny.