Jaké to asi je – mít led pod kůží? Umím si představit led na kůži, ale pod ní? Pálí to asi jako čert… Nebo spíš mrazí? Jako když druhá z posvátných össenských drog koluje v žilách?Údajně zaostřuje mysl a projasňuje vnímání. Co to vyzkoušet?

Nová antologie Martina Šusta. Jedno z těch prohlášení, po kterém by se každému pravověrnému fanouškovi měla otevírat v kapse ne kudla, ale peněženka. Plnou parou je jasná koupě a my si řekneme proč.

V rámci odpočinku po náročném čtecím maratonu v závěru loňské fantastické sezóny (dělám to pro vás lidi, jinak bych těch dvacet knih za týden fakt nedával) jsem si dopřál malý relax s klasikou. A znovu jsem se utvrdil, že Tad Williams je mistr…

Knihovny – člověku hned vytanou na mysli různé obrazy. Malé, velké, světlé, tmavé, robustní i modernisticky odlehčené poličky, prozářené místnosti či temné pokojíky, moderní infocentra s usměvavými mladými lidmi sedícími za pultem i obrovské zaprášené budovy s knihovnicí, které za ta léta snad už přirostl ukazováček ke rtům. Ale editor Michael Bronec s dvacítkou špičkových autorů a jedním překladatelem za zády nám odhalí ještě další druh – ty prokleté.

Juli žije ve světe, který téměř ovládla normalita. Každého, kdo jen lehce vybočí z řady čeká tvrdý trest, lidé se nepřátelí, nesbližují a každý si hledí svého. Možná Vám to přijde povrchní a zvláštní, ale taková je normalita, takový je Juliin svět.

Připoutejte se, pojedeme z kopce. Příští stanice: Peklo. Anebo možná něco ještě horšího. Vyčkejte příchodu stewardky, která zkontroluje vaše lístky a vyhřezne vám vnitřnosti. My jsme vás varovali.

O gastronomii, o rodinných vztazích, o emocích a krásných knihách.

Elfové, skřeti, trpaslíci a dokonce i hobiti mají někde své předobrazy. Jejich hledání neustále zaměstnává mysl mnoha badatelů i spisovatelů. Pikantní na téhle knize je, že její autor sdílí s Tolkienem nejednu stejnou vášeň…