Je na světě sotva pár dnů a proklatě jí to sluší. Řeč je o novince Martina Paytoka s názvem Láska, smrt a všechno zlý. A protože Martin křty nemá příliš v lásce, nechal se aspoň vyzpovídat naším redaktorem, Honzou Procházkou. A ten ho rozhodně nešetřil…
Martin Paytok debutoval gangsterkou ve stylu Guye Ritchieho Prokletí pro všechny (Epocha, 2021). V té se mu podařilo spojit horor s detektivním příběhem z drsné školy. Od té doby se věnoval především povídkám, které vyšly ve sbornících a antologiích Lovci monster Fantom, Krev, monstra a cukroví, Krásky a vetřelci: Pulp stories a dalších. Skoro všechny jeho dosavadní texty spojovala autorova láska k detektivkám, nejinak je tomu i v novince Láska, smrt a všechno zlý. Ta už v anotaci avizuje Agathu Christie střihnutou hororovou poetikou Guillerma del Tora, a není daleko od pravdy.
Pro velkou část čtenářů bude první ryze česká superhrdinka, Octobriana, velkou neznámou. A právě proto jsme se rozhodli vyzpovídat osoby nejpovolanější, Marka Bergera a Ondřeje Kavalíra, kteří dali téhle hrdince „novodobou“ slušivou komiksovou podobu. Dozvíte se, kolik za tím vším stálo práce a bádaní, proč není Octobriana „tuctovka“ jako hrdinové z Marvelu a DC i jaké má tvůrčí duo plány do budoucna.
Muž, který se nebojí nikoho a ničeho. Sepisuje kontrakty na životy monster i samotných bohů, je připraven na vše a nepodceňuje přípravu, protože tady jde o život. Seznamte se – Samuel Drops, likvidátor.
Píše se 21. červen roku 2034 a svět jak ho známe skončil. Zhroutill totiž čas, lidé se propadli hluboko do minulosti a nezbývá než aby se opět učili žít bez technických vymožeností. A tak, kdesi v hlubokých druhohorách mezi hordami dinosaurů, se zbytky moderních lidí snaží přežít a zjistit co že se to vlastně stalo a jak z toho ven.
Prvotina Kristýny Sněgoňové Krev pro rusalku udělala z téhle mladé autorky kometu české fantastiky a doslova nakopla její spisovatelskou kariéru. Po pěti letech a mnoha nasbíraných zkušenostech se Sněgoňová už coby stálice fantastické scény vrací v Krvi pro divoženku přidat další kus do skládačky světa lidí a divoženek.
V závěrečné části našeho rozhovoru jsme se zeptali, jak se vlastně knihy Jana Kotouče dostaly ke čtenářům za hranicemi, a zjistili, že se Honzovi v zahraničí dost daří. Ale protože nejen psaním je spisovatel živ, také jsme zabrousili do oblasti volného času. A budete se divit – Jan Kotouč má dokonce vlastní hrad! A taky Star Wars flotilu…
Spisovatelské začátky Jana Kotouče máme zdárně za sebou, a ve druhé části rozhovoru se vrhneme na autorovu novinku – Strnadův efekt. Padla spousta zásadních otázek: kdy nás čeká mimozemská invaze, kdo Honzovi při psaní knihy radil a co chystá dalšího… Zkrátka, o téhle knize se z klávesnice samotného autora dozvíte vše možné i nemožné a navrch i něco navíc.
Člověk by čekal, že zavedený spisovatel jakým je Jan Kotouč, rozdává kvanta rozhovorů. Nu, není to tak úplně pravda, a tak jsme se rozhodli to napravit a Honzu vyzpovídat pěkně od A do Z. V první části našeho velkého rozhovoru se dozvíte jak to všechno začalo a kam až na své spisovatelské dráze doputoval.
Hrdinové knih Jana Kotouče jsou ve vesmíru jako doma. Tentokrát však zůstaneme pěkně na Zemi a objeví se pouze jediná kosmická loď. Bohužel má ale za úkol vyhladit ty přebytečné uhlíkové organismy, které zamořily planetu a její budoucí obyvatelé o ně nestojí. Rutinní operace, nic, s čím by si pravý vesmírný byrokrat neporadil s minimálními náklady.