Nakladatelství Návrat vypustilo na náš knižní trh nové dílo žánru alternativní historie – Harrisonovu knihu „Ať žijí hvězdy a pruhy…“. Je to alternativní historie, spekulující na téma „co by se stalo, kdyby Britové vojensky zasáhli do války Severu proti Jihu“.

Svého času jsem se z nedostatku čtiva probíral knihovnou a pod ruku mi přitom padl útlý svazek z roku 1992, obsahující příběh „Conan a Krvavá hvězda“ od Richarda D. Evanse, který od té doby vstoupil do conanovských luhů a hájů ještě mnohokrát.

Troufám si tvrdit, že většina z nás na další knihy od u nás ne bezdůvodně velmi vysoko ceněného spisovatele R. E. Feista čekala přinejmenším s pozdviženým obočím. Protože jeho poslední předělávky her rozhodně nepatří k těm lepším kouskům na našem trhu. Pomohl mu tedy W. R. Forstchen v opětovném nalezení té „správné cesty“?

Když se na našem knižním trhu začaly objevovat knihy od Toma Holta označované jako humoristická fantasy, rozhodl jsem se jednu koupit. Neb jsem živočich v zásadě vodní, sáhl jsem po titulu „Bludný Holanďan“.

Vydavatelství Polaris navázalo na Greenův úspěšný cyklus „Jestřáb a Rybářka“ a vypustilo na náš knižní trh nový příběh ze známého světa, tentokrát však bez oblíbených hrdinů. I tak v něm ale příznivci původního cyklu najdou pár „starých“ známých.

Románem Nezbytné věci ukončil král hororů Stephen King jednu etapu svého literárního života.

Tak tu máme nového tuzemského Marka Stona. Tentokrát dostávají čtenáři do rukou klasický dobrodružný příběh od Jaroslava Mosteckého. Na první pohled se zdá, že jde o návrat ke “garénovskému” dějovému schématu, ve skutečnosti jde ale o příběh napsaný tak, aby si na své přišli jak konzumenti MS, tak “skuteční” čtenáři.

Tak jsme se nakonec přece jenom dočkali. Poslední díl této série je na světě. Všichni jste určitě rádi, že konečně budete vědět, jak vše dopadne, ale zároveň vás mrzí, že je to konec. Nebo není?

Nejvýznamnější humornou fantasy je zajisté Úžasná Zeměplocha Terryho Pratchetta. Pokud bychom takové dílo měli hledat ve sci-fi, pak nutně kápneme na Stopařova průvodce Galaxií od Douglase Adamse. Loni vyšel v nové úpravě.

Hned na začátku musím říci, že kniha, o které píšu, je vynikající. Nemá cenu se o tom hádat, nepomůže žádná diskuse ani jakékoliv argumenty. Nádraží Perdido je zatím nejlepší kniha, jež u nás letos vyšla a konkurence se bude muset zatraceně snažit, aby přišla s něčím lepším. Její autor China Miéville odvedl vynikající práci a ukázal všem, jak vypadá špičková sci-fi. I když, se žánrovým zařazením této knihy to není tak jednoduché.