Pro mnohé z nás je rodina důležitá. Děti dávají našim životům smysl. Milujeme je navzdory jejich chybám a snažíme se je ze všech sil chránit. Když se objeví stvoření zvané fae vládnoucí mocnou magií a prahnoucí po těch nejzranitelnějších bytostech, má dvojice vlkodlaků co dělat, aby je z jeho krvavých spárů zachránila.

Císařství má, na rozdíl od demokracie, jednu velkou nevýhodu – nebohý císař stojí v čele státu zcela osamocen. Takže ve chvíli, kdy mu někdo zabodne dýku do zad, se celý stát začne zhroutit jako domeček z karet, a propukne lítý boj o moc a vládu.

Přibližně před rokem na pulty českých knihkupectví zavítal první díl Milkweedského triptychu, Hořká setba, z pera Iana Tregillise, v němž se čtenáři ocitli v alternativní historii druhé světové války. Pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat a nakladatelství Argo vydalo Nejstudenější válku, druhý díl trilogie, ve kterém spisovatel zavítal do období studené války.

Netuše, co mám od románu Kyberbouře očekávat, jsem se ponořila do díla kanadského spisovatele Matthewa Mathera. A i když jsem podle názvu prvotně očekávala sci-fi ve stylu osmdesátkového Trona, nemohla jsem být od reality vzdálenější.