Orson Scott Card je sakra dobrý vypravěč. Milan Malík je sakra dobrý grafik. Z kombinace práce těchto dvou pánu by měl vzniknout po všech stránkách produkt nejvyšší kvality. Podívejme se tedy, jestli tomu tak doopravdy je.

Podobně jako v nedávném čase moje recenzentská nemesis jásala nad románem Stephena Kinga Tommyknockeři, dá se nad posledním románem Jamese Rollinse plesat podobně. Tentokrát se totiž zbavil veškerých zábran a napsal čistou urban fantasy. A nacpal do ní vše, co mu přišlo pod ruku. Upíři? Samozřejmost. Nacisté? Jasná věc. Rasputin? Nesmí chybět. Čachtická paní? Jakoby se stalo!

Má-li něco celosvětový úspěch, můžete si být jistí dvěma jevy. V první vlně se vynoří spousta plagiátorů, kteří se pokoušejí prorazit na trh s nálepkou: „Podobné jako To a to!“, případně „Daleko lepší než To a to!“. V druhé vlně jsou pak autoři, kteří využijí zájmu trhu a napíší parodii. Je otázkou, jakými osobami literární kritika víc opovrhuje, ale to není předmětem této recenze.

Kolektiv známých (Lucie a Petra Lukačovičovy) i méně známých (Bára Beránková, Petr Urban, Adéla Vaňková) autorů se dvoudílným fantasy románem rozhodně vytáhl. Dynamický, čtivě psaný příběh vás už na na prvních stránkách chytí a nepustí až do konce.