Synovi půlvévody Retta Soliera Trixovi se během několika okamžiků rozpadne svět jeho skromných, ale pevných jistot – jeho rodiče jsou zavražděni, druhý půlvévoda Sator Griz uchvátí celé vévodství pro sebe, Trix je vyhnán mimo své území a posilován myšlenkou na pomstu vůči zlotřilému Grizovi se rozhoduje, co udělat dál…

Druhé letošní číslo časopisu XB 1 v ničem nezaostává za původní Ikarií. Můžeme proto opět děkovat Vladu Ríšovi, Martinu Šustovi a Jaroslavu Jiranovi, že boj o „svůj“ měsíčník po bezprecedentním kroku Mladé fronty nevzdali.

„…a taky ta nová knížka od Lukjaněnka.“ „Počkat, Lukjaněnka? Toho od Hlídek?“ „Jo.“ „ Bezva, tak tu si koupím!“ „No… pokud máš mladšího bráchu…“

Sázka na jistotu. To je jméno China Miéville na obálce knihy. Dokáže vždycky překvapit, každý svůj román napsat trochu jinak. I jeho tři knihy ze světa Bas-Lagu měly rozmanitou koncepci a příběhy; v románu Kraken se zase autor vrací do Londýna, do něhož zasadil už Krále Krysu a Unlundun. Ale příběh i styl je opět úplně jiný…

Stephen King se vrací: k tlustým hororovým špalkům, do Maine, a dokonce do blízkosti „svého“ Castle Rocku. Můžeme tedy čekat návrat do vod blízkých legendárním románům To nebo Nezbytné věci? Ano a ne – poctivější odpověď asi dát nelze. King je mistr svého oboru, téměř tisíc stránek zhltnete tak rychle, že téměř ani nestíháte otáčet listy. Teprve po zavření knihy přijde čas na otázky. A že se jich nabízí víc než dost.

Nakladatelství Argo se nebojí vydávat nové autory, což je moc dobře, zvlášť když se jedná o ty píšící sci-fi. Před víc jak rokem díky tomuto nakladatelství zaplála nová hvězda na české překladové sci-fi scéně, Ian McDonald, před Vánocemi 2010 se pak rozzářila hvězda další, Adam-Troy Castro. Svítí odlišnými odstíny a poblikává na jiné straně subžánrové oblohy, jedno je ale jisté – pořád je to hvězda a září stejně silně jako ta předchozí.