Snad každý někdy viděl v televizi katastrofu vzducholodě Hindenburg. Ano, myslím ty černobílé záběry, které se ve své době zapsaly do historie filmové novinařiny stejně jako letadla sestřelující věže WTC. Ale ten, kdo četl předchozí díl JFK, ví, že Anděl je označení právě pro vzducholodě. Pojďme se podívat do světa, kde jsou lidé tak bláhoví, že létají a bojují s vodíkem nad hlavou.

Když jsem před více než deseti lety poprvé tempem dva díly denně hltal Zelazneho ságu o Amberu, rozhodně mě nenapadlo, že se s ní budu mít kdy co do činění jinak, než jako čtenář. Na mysl mi nepřišlo ani to, že by tato série snad vyšla v nějakém jiném vydání. A vida, přesto se stalo, Amber vychází celý v novém a já zjišťuji, že je stejně dobrý jako kdysi.

Bloudíme světem násilí, ztrát, křehkých výher a zatraceně bolavých proher. Osamělí uvnitř vlastní duše, srdce rozkmitané touhami a zraněními. Zápasíme a hledáme řešení mezi problémy, podfuky, zradami, nemocemi, katastrofami, ozbrojenými konflikty. Platí to dneska, stejně jako v archaické době zrozené z bohaté představivosti Petry Neomillnerové.