Co vás na této knize zcela jistě upoutá hned zpočátku, je obálka. Barevná, z dálky žadonící o pozornost. A když se podíváte zblízka, uvidíte spanilou děvu v rozmarném oblečku, chlapce v koženém kabátku a za nimi na obloze elektronický měsíc (či co). Takže prvopočáteční zmatení máte za sebou. Zbývá už jen rozhodnout se, zda do toho prásknout a obětovat pár kaček. Snad vám toto dilema ulehčím.

Legendy trhlinové války jsou výplodem nápadu pana R.E. Feista pozvat na svůj píseček zvaný Midkemie jiné klučíky s vlastními bábovičkami. Jenže občas se mine účinkem i dobrá myšlenka a co se jednou zdaří, napodruhé už nemusí být tak úplně košer. Stejně jako u Čestného nepřítele, i zde po pár stránkách poznáme, že tohle Feistův styl prostě není, takže sám Feist při psaní asi sloužil jenom jako kontrolor odkazů na předchozí knihy, kdyby se J. Rosenberg přespříliš odvázal.

Když se těsně před Vánoci objevila na trhu kniha u nás nepříliš známého australského autora Gartha Nixe, vzbudila ihned pozornost svým netuctovým vzhledem. Sabrielin luxusní formát (umocněný navíc vkusným převzatým přebalem) skutečně mezi obvyklým tuzemským fantasy “hadrbackem” vyniká, avšak to, čím si skutečně zasluhuje čtenářskou pozornost, naleznete uvnitř.

Román Něco z Noční strany nám přináší děj velmi podobný slavné knize Neila Gaimana Nikdykde. Opět tajemné místo v Londýně, kde není smrt a zločin ničím zajímavým. Nová tvorba u nás již dobře známého fantasy spisovatele Simona R. Greena tentokrát hraje na úlně jinou notu, než ta starší.