Po delší době vyšel nový díl Marka Stonea, a sice Pavlovského „Zatykač na Stonea“. Je to další z řady příběhů tuzemské produkce, který jejich specificky „české“ pojetí přivádí na (svého druhu) vrchol.

Před půl rokem jsem se vrátil ke Stopařově průvodci Galaxií. Tentokrát navážu několika úvahami a nastíním, jak to s hlavními hrdiny slavné humoristické sci-fi bylo dále. Douglas Adams totiž pro velký úspěch psal dál. Nedlouho po prvním dílu vyšel Restaurant na konci vesmíru a o dva roky později Život, Vesmír a vůbec.

Není to tak dávno, co vyšel Farmerův cyklus o Světě řeky. Od vydání knihy Stvořitel vesmíru už uplynulo v řekách hodně vody a na světě je už hodně farmerových knih v češtině. Připomeňme si ale jednu z prvních. (-oj-)

Vydavatelství Metafora přišlo na trh s novou, poněkud nezvyklou sbírkou sci-fi povídek. Jde o sbírku mapující počátky literární kariéry osmi slavných autorů. Přesto, že k prvnímu vydání sbírky (v originále) došlo v roce 1968 a data publikování jednotlivých povídek se nacházejí v rozmezí let 1935 – 1958, neztrácí takovýto nakladatelský počin na významu a publikované povídky na čtivosti.

Celoplanetární ekonomická krize způsobí, že najednou nejsou prostředky ani chuť pokračovat v programu vesmírné expanze. Následkem ústupu od původních ambicí se několik set až tisíc vysoce kvalifikovaných vědců a techniků pracujících na Marsu dostane do izolace.
Naštěstí mají všechny technické i znalostní předpoklady, aby zabezpečili svou existenci. Až potud je to přímo výstavní kulisa klasické hard scifi.

(Psano ve Francii, omlouvame se za chybejici diakritiku.) Je to uz hodne davno, co jsme si mohli precist o Cerne legii. Prakticky tri roky. Pozdeji jste mohli najit na nasem serveru recenze na dalsi dily od Martina Fajkuse. A jelikoz se mi do rukou dostala dalsi cast, s radosti vam popisu osud Havrana, o kterem tato kniha, kterou asi u nas nikdy neuvidite, vypravi.