Nakladatelství Mladá fronta vydalo v edici Ikaros sbírku české fantasy, obsahující deset povídek nejen od „osvědčených“ autorů tohoto žánru, ale i z pera těch, kteří se etablovali převážně ve sci-fi. Výběr Vlada Ríši je o to zajímavější, že v něm jsou i spisovatelé, kteří se na nějakou dobu odmlčeli, a prozměnu chybí někteří „osvědčení“ autoři, zářící na současné fantasy scéně.

Před nedávnou dobou se na našem trhu objevil sborník (10x) Anděl posledního soudu. Způsob jeho vzniku v úvodu dosti obšírně objasňuje jeho „duchovní otec“ a autor poslední povídky Aleš Brichta.

Krátce po knize Pasqualův anděl vyšel další román, zabývající se alternativní historií. Koneckonců, proč ne. Je dobře, že se kromě záplavy fantasy objevuje i něco jiného. Nakladatelství Triton, štika v českém fantastickém rybníce, se evidentně snaží připravit ediční program, v němž si vybere každý. A zatím se mu to daří více než dobře, protože vydalo několik opravdových skvostů a ten zbytek je „jen“ velmi kvalitní. Dost bylo mazání medu kolem ústního otvoru a pojďme se podívat na Newtonovo dělo.

Více jak půl roku po knize Jhereg, skrze kterou jsme se seznámili s dobrodružstvími Vlada Taltose v Dragaeře, k nám přichází druhá kniha nesoucí jméno zvířete/rodu Yendi. Tato série patří spíše k silně spotřební fantasy. Nicméně kniha první byla jistě dostatečně poutavá, abychom kvůli druhé opět sáhli do kapsy plni zvědavosti, co se stane tentokrát.

A je to tu zase. Jen několik málo zrnek v mém časostroji propadlo skrze úzké hrdlo od doby, kdy jsem lačně shrábnul z pultu povídky o Ištaru, a už tu máme další špalíček pohádek tisíce a jednoho dílu made in Dragnolance. Člověk musí žasnout, kam až se autorům povedlo posunout hranice jednoho nevinného dobrodružství téměř neznámé RPG hry zahrané před dvaceti lety na cáru papíru.