14.5.2003 | Článek si četlo 10300 čtenářů | Vytisknout
Bez slitování - Žamboch Miroslav Napsal: Ivo Poledník
Vyšel již třetí román populárního spisovatele Miroslava Žambocha, který je o dost kontroverznější, než jeho předešlá díla. S jeho hlavním hrdinou jsme se již jednou setkali v epizodní roli, tentokrát sledujeme jeho příběh.
Ti z vás, kdo byli na Bohemiaconu v roce 2000, si možná vzpomenou na osamělého človíčka, sedícího u stolečku před hlavní aulou a prodávajícího knihu Poslední bere vše. Jeho nabídku jsem se zájmem prozkoumal i já. Kdo to má být, ten Žamboch? Můj sklerotický mozek si toto jméno bohužel nespojil s kvalitními povídkami, otištěnými v Ikárii, a tak jsem si knihu nekoupil. Místo toho jsem prohloupil a pořídil si poslední díl trilogie od Františky Vrbenské, což byla velká chyba, neboť ta kniha v té podobě prostě nikdy neměla spatřit světlo světa. Sbírku povídek Poslední bere vše jsem si přečetl až později a byl jsem nadšen. A když rok nato vyšel román Na ostřích čepelí, byl jsem rovněž spokojen. Ale další Žambochovy knihy už ve mně velké nadšení nevyvolaly, jelikož se mi zdálo, že autor až moc rychle zapadl do vyjetých kolejí a že vlastně opakuje pořád to samé. K dnes recenzované novince jsem proto přistoupil spíš s nedůvěrou.
Inzerát: Hledám hrdinu. Podmínkou je vynikající fyzická kondice, mistrné zacházení se všemi zbraněmi, znalost alespoň tří jazyků, maturita, lépe VŠ diplom. Zn: Pouze abstinent a nekuřák
Věcí, jež mi vadila na pracích Miroslava Žambocha asi nejvíc, byla určitá "papírovost" hlavních hrdinů. Výše uvedený inzerát samozřejmě hrubě přehání, ale jeho hrdinové byli prostě příliš "multifunkční". Hlavní hrdina knihy Bez slitování je naštěstí jiný. Bakly, jak se jmenuje, je bývalý gladiátor, skvěle ovládající zbraně (jak jinak), bystře uvažující a za svým cílem tvrdě jdoucí člověk, ale žádný inteligent - jeho vzdělání skončilo u čtení a psaní. O jiné lidi se nestará, přátele nemá, ženy si výhradně kupuje a jeho jedinou starostí je sehnat dost peněz pro jakýsi záhadný, ale pro něj nesmírně důležitý účel, který vám teď nebudu prozrazovat. Pro jejich získání je schopen udělat doslova vše, s oblibou se nechává zaměstnávat na ty nejšpinavější práce, vyžadující zkušeného bojovníka. Je to tedy tvrďák, ale celoživotní prolévání krve ho silně poznamenalo a on se často v noci probouzí na prostěradle mokrém od potu i lecčehos jiného. Depresím se brání konzumací velkého množství alkoholu, pije skoro jako Jakub Vandrovec a vybírá si ještě méně než on. Člověk s jeho reputací pochopitelně nemá o práci nouzi a poslední zakázka, kterou dostal, nevypadá nijak zvlášť složitě. Doprovodit do města Cevin účetního a v případě potřeby ochránit syna zákazníka by neměl být problém. Ovšem situace se začne rychle komplikovat a potíže se hrnou jedna za druhou. V Cevinu zuří válka gangů a ještě se kolem motají čarodějové a nindžové, což dohromady tvoří velice výbušný koktejl. V takovém prostředí se Bakly cítí prostě jako ryba (nebo spíš žralok) ve vodě. Ve velmi krvavé a bahnité vodě.
Dobrá, hlavní hrdina se podle mého soudu docela povedl a tím je napůl vyhráno. Ani děj není špatný, problém vidím spíš v tom, jak je podán. První (větší) část knihy mi spíš připomněla přepis počítačové hry. Hlavní hrdina má hlavní úkol a navíc plní další, nepovinné "subquesty". Pokud znáte hry jako Baldurs Gate nebo Fallout, víte, o čem je řeč. Ve hře to není špatné, ale jako kniha celkem slabota. Až později se děj pořádně "rozjede" a dostane ty správné grády, objeví se první nepříznivý zvrat osudu a Bakly se musí opravdu snažit, aby si své peníze vydělal. Neštítí se proto přijmout ani tu nejkrvavější a nejpochybnější práci. A tady bych měl další výtku, i když je popravdě jen moje osobní a jiný člověk to asi uvidí jinak. Žamboch v této knize často těží z takzvaného žánru noir, jenž nejvíce proslavili Chandler a Hammett. Autor si od nich vypůjčil některé rekvizity a co si budeme povídat, použil je dost vynalézavě. Vadí mi spíše ideové vyznění. Hrdina v knihách žánru noir je člověk, který se snaží bojovat za spravedlnost, i když prostředky, které je nucen někdy využít, nejsou úplně v souladu se zákonem. Raději však využije svůj vtip než zbraň. Je to prostě člověk, díky němuž je svět lepší. Nic z toho ale o hlavním hrdinovi této knihy neplatí. Bakly se stará výhradně sám o sebe, zločin mu nevadí, utrpení jiných ho nechává lhostejným a násilí je jeho první a nejoblíbenější metodou. Na konci se sice trochu mění, ale na situaci nereaguje pokusem o nápravu, nýbrž útěkem do ústraní. Postavy, které v této knize projeví jen náznak empatie a zájmu o problémy jiných, většinou umírají, přednostně VELMI nepříjemnými způsoby. Zvláštní vyznění…
Jako bod k dobru bych uvedl, že autor se trochu mírnil a čtení není (duševní) koupelí ve vaně s krví. Násilí je sice dost, ale není tak patologické, jako v knihách Jiřího Kulhánka. Zaráží mě ale nedostatek spisovatelských ambicí. Žamboch zvládnul řemeslo a píše jednu knihu za druhou, nějaký velký posun vpřed se však nekoná. A to mi u autora jeho tvůrčího potenciálu připadá smutné. Námitka, že to tak chtějí čtenáři, neobstojí. Ti dostanou, co autor napíše, a jak dokazuje příklad Pratchetta nebo Sapkowského, jsou s to změnu k náročnějším věcem akceptovat. Ještě něco k obálce knihy: ta suverénně zvítězila v mé neoficiální soutěží o co největší počet vyobrazených centimetrů čtverečních nahého ženského těla v poměru k velikosti potištěné plochy… Milan Fibinger se opravdu snažil.
Jaký je tedy můj výrok? Je to dobré akční počtení, ale nic moc navíc. Kdyby to byla první kniha, kterou jsem od Žambocha četl, tak dám o bod navíc, ale za těchto okolností ne. Hlavně, že je spisovatel spokojen, vydavatel si mne ruce a čtenáři… Jak se to líbí čtenářům? Váš názor by mě docela zajímal.
Bakly [ODPOVĚDĚT] Tadeas - 14.5.2003 7:28:00
Mne se to teda libilo skoro tak jako Na ostrich cepeli, ktera u mne zatim vede. Jen tak dal.
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] J.A. - 14.5.2003 7:55:00
Přidávám se k Tadeášovi. Mám pocit, že autor téhle recenze dost nepochopil "vo co gou" :-)
reenze [ODPOVĚDĚT] Ghostik - 14.5.2003 8:35:00
Tak nevim, podle mého názoru je to další skvělá ukázka autorova stylu. Je to drsné, dalo by se říci až drsně nerealistické, ale Žamboch je asi prvním z českých autorů klasické fantasy, který píše konkurence schopné knihy! Jen tak dál. Jeho velkou výhodou, je podlé mého názoru zmenšené dávkování magie a tak si jeho knížku s chutí přečtou i ti, kteří fantasy, právě kvůli přemíře všech kreatur (počínaje Elfy - Nezabíjete mě za toho přirovnání napadli mě jako první, Feistovi, Tolkienovi a těm dalším se velice omlouvám ;) a akčních efektů vystřižených z dílem Hollywoodských grafiků :, nesnáší. Myslím si, že autor recenze je trochu zvyklý na fantasy díla autorů Brookse, Eddingse, kteří hlavního hrdinu vykreslují jako zbožnost samu a jejich příběhy jsou pouze Bílá a černá. Žamboch prostě trošku posunul barevné spektrum - odstínů černé je totiž nekonečno ;o)
Pavel "ghostik" Koutský http://www.ghostik.com http://blog.ghostik.com
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] FFoE - 14.5.2003 10:22:00
NIC
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] ivo - 14.5.2003 10:55:00
Ne, Brookse ani Eddingse nečtu, bez obav:-). Šlo mi spíš o to, že hlavní hrdina je už natolik vyšinutý, že mu prostě nedokážu fandit.Jenže to může být jen můj názor a ostatnám se asi líbí. Popravdě, hlavní hrdina je to na téhle knize to nejzajímavější, děj je celkem standartní, nic nového pod sluncem. Napsané je to dobře, o to nic. Co asi Míra Žamboch vytvoří přiště? Už mi běhá mráz po zádech:-)
Re: reenze [ODPOVĚDĚT] Luko - 14.5.2003 12:04:00
No s Ghostikem bych nesouhlasil Zamboch kdyz chce tak, dokaze nadavkovat magii ze se z toho de hlava kolem i ze zkuseneho fanatsyctenare. Vyz. povidka Svět se s nikým nemazlí (ktera je na tomto webu), kniha Posledni bere vse nebo nebo vynikajici kniha Serzant.
Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] racek - 14.5.2003 13:24:00
čte se to fakt dost, dost dobře. kouzelný jsou ty současný reálie...ale nějak to beru.
Re: Re: reenze [ODPOVĚDĚT] Ghostik - 14.5.2003 14:47:00
Zdravím myslel jsem to spíše tak, že v případě Žambocha nestojí příběh na magii, nebo jinak, Žamboch spíše využívá magii jako koření do pokrmu, rozhodně na tom nestaví knihu. Když vezmu napříkald seržanta, tak kdyby jste vypustil magii byla by to ta samá kniha, akorát namísto magicky poháněných strojů a kouzelnice, která ovládá jeden "ostrov" civilizace, by se dala vzít jakýkoliv válečný konflikt z 20. století, ale příběh by byl stále stejně zajímavý. Naproti tomu, když z Feistova Mága odženete magii, nezůstane nic a přitom je to tak výborná knížka (četl jsem ji už tolikrát, že bych ji mohl recitovat ;o). Když u tohoto srovnání zůstanu tak při čtení nemusíte tu magii vůbec vnímat, namísto toho u Mága by jste tu knížku vůbec nepochopili, ale HLAVNĚ neužili! Když jsem psal, že Žambocha si mohou v pohodě přečíst i antifantasy čtenáři, vycházel jsem z vlastní zkušenosti. Na ostřích čepelí jsem půjčil známému, který má rád historii, ale příčí se mu vše, kde se to hemží draky, nezničitelnými rambo/anděly ;) a spoustou světelných efektů. No prostě ten kalsický případ člověka, kterého nikdy nepochopím. Vzal si ode mne tu knihu s docela despektem, nicméně světe div se, po přečení byl velice spokojený, říkal mi, že se to hodně blíži realitě a ani by to do Fantasy nepočítal...
Re: Nadpis neuveden [ODPOVĚDĚT] Ghostik - 14.5.2003 14:54:00
no já jsem eddingse a Brookse četl. eddings je prostě pohádkář :o) dobro a zlo naprosto oddělit, aby každý hned věděl koho má nenávidět a koho milovat. Sparhawk je prostě klaďas se vším všudy ;). Jen mě mrzí jak moc se nechal inspirovat Tolkienem. Ale budiž. Co se týče Brookse tak to je děs běs, ale asi to bude způsobeno českým překladem. nevím ale pokud je v jednom díle hlavní hrdiny ON a ve druhem ONA je něco v nepořádku ;) hrupki už nepočítám vůbec. V originálu je to lepší, ale pořád není brooks můj vkus.
Co se týče záporného hlavního hrdiny, tak si myslím, že je to jen dobře, btw to abyste počítali na prstech jedné ruky, kolik je vlastně obecně knih, kde je hlavní hrdiny typickej zaporák a ještě aby na konci vyhrál. Třeba právě toto chtějí čtenáři. Když je příběh a atmosféra dobře postavena, budete fandit třeba i zápornému hrdinovi a zlomyslně se smát, když mu ty jeho intriky vyjdou ;o). Například nejnovější remake Šakala (W. Bruce), nevím jak vy, ale já jsem na konci proklínal toho magora co mu rozbil tak krásnou hračku na dalkové ovládání - no přiznám to prostě jsem fandil záporákovi ;o)
Pro Iva [ODPOVĚDĚT] Ghostik - 14.5.2003 14:55:00
Jen sjem zapomněl doplnit, že samozřejmě máš právo na svůj názor to jsem nepopíral :o). BTW ty jsi autorem recenze a recenzi chtě nechtě bude vždy subjektivní názor :) no a my čtenáři jediné co můžeme je ti do toho remcat ;o))