Kupodivu nejlépe dopadly příběhy, které se inspirovaly spíše atmosférou než reáliemi. Originál je prostě jen jeden a sebevětší množství Prastarých, Shoggothů a Nevyslovitelných hrůz nemůže správnou atmosféru nahradit.
Přejděme k jednotlivým příběhům:

Pustiny - F. Paul Wilson (překlad R. Podaný)
Vynikající příklad toho, že Lovecrafta nedělají reálie ale atmosféra. Záhadné území uprostřed hustě zalidněné oblasti je zabydleno podivnými figurkami a samozřejmě se tu skrývá i tajemno. Patrně nejlepší povídka sbírky by si samostatně odnesla nejvyšší počet bodů.

Pickmanův modem - Lawrence Watt-Evans (Petr Caha)
Hříčka o modemu, který přepisuje e-maily při odesílání. Ve spojení s modemem docela originální myšlenka, ale nemůže vystačit na více než hříčku, kterou povídka také je. Je zábavná (v hororovém smyslu slova), ale démoni v kde čem jsou ohrané téma.

Šachta číslo 247 - Basil Cooper (Matěj Tříska)
Povídka je sugestivně napsaná a konečně se někdo odvážil posunout Lovecraftovský horor do budoucnosti. Zpracování je nepopiratelně kvalitní a námět zajímavý, vyznění mi ovšem uniká, tak se raději zdržím dalších komentářů.

Jeho ústa budou chutnat po pelyňku - Poppy Z. Briteová (Marek Hrnčíř)
Příběh solidní úrovně, ale do sbírky s tímto zaměřením nezapadá námětem ani atmosférou. Spíše patří do knihy o upírech.

Zmije - Fred Chappell (Jiří Beneš)
Velmi originální nápad o působení Necronomiconu opět vystačí jen na krátkou hříčku. Tentokrát je založena částečně na znalostech díla slavného básníka a čtenáři holdující tomuto tématu se pobaví ještě více než běžný příznivec SF v našich krajích. Pointa mi sice připadá nelogická, ale o to víc vtipná.

Tlusťoch - Michael Shea (překladatel neuveden)
Tohle využití Lovecraftových reálií se mi prostě nelíbí, ať již je příběh kvalitní nebo nikoli.

Velká ryba - Kim Newman (Petr Caha)
Povídka odehrávající se během války v Hollywoodu je důsledným následníkem mistrových prací, do kterých přidává některé originální prvky. Zajímavost jí dodává obzvlášť prostředí Hollywoodu s filmovými hvězdami a zábavním průmyslem.

"Bezmyšlenkovitě jsem to strčil do kapsy ... Pane Bože, Eliote, on fotografoval skutečnost!" - Joanna Russová (Marek Hrnčíř)
Podivní lidé v podivném prostředí. Povídka vyniká snovou atmosférou a události také bloudí na hranici snu a reality.

HPL - Gahan Wilson (Petr Caha)
Povídka inspirovaná nejen dílem, ale i osobou HPL, kterou má text za jednu z hlavních postav. Kdo sní o stvůrách, může se jich také dočkat. HPL ovšem ve skutečnosti o stvůrách nesnil, jeho mysl ovládaly nekonečné dálky vesmíru, který je tajemný a děsivý sám o sobě. Nijak zvlášť mne tento kus nezaujal.

Nemyslitelný - Bruce Sterling (Josef Hořejší)
Co takhle používat jako zbraně nadpřirozené bytosti? V této podobě opravdu originální nápad, který si zaslouží pozornost a možná i větší prostor. A co je asi variantou atomové bomby v takovém světě?

Černý muž s rohem - T.E.D. Klein (Jiří T. Pelech)
Vzpomínka na zlaté časy dobrodružné literatury a neohrožených průzkumníků dalekých krajů. Opět se vynořuje děs z neprozkoumané džungle a přichází si pro svou oběť až do dalekých Spojených států. Další z vynikajících kusů sbírky.

Lovyho tajuplná ichor - Esther M. Friesnerová (Petr Caha)
Konečně někdo převedl Lovecraftův svět do bezuzdné parodie. Nepamatuji se, že bych se někdy u hororové sbírky tak srdečně zasmál. H.P.Lovecraftová jako spisovatelka ženských románů, opravdu nápad za všechny peníze. Rozhovory "nepopsatelných hrůz" v koupelně pak stojí za to zarámovat.

Poslední slavnost s harlekýnem - Thomas Ligotti (Tomáš Suchomel)
Temná a skutečně děsivá atmosféra. Výtečný horor o neobyčejných slavnostech.

Stín na prahu - James P. Blaylock (Josef Hořejší)
Příběh o děsivosti obyčejných věcí a představivosti, která může být horší než skutečnost. Co je realita a co vzrušená mysl?

Pán země - Gene Wolfe (Jan Kantůrek)
Napůl sci-fi, napůl horor a spousta důvodů, proč nebrat vyprávění starých lidí na lehkou váhu.

Tváře na Pine Dunes - Ramsey Campbell (překladatel neuveden)
Povídka o pololidských potomcích příšer mne příliš neuchvátila.

Na mramorové desce - Harlan Ellison (Josef Hořejší)
Nepříliš Lovecraftovský, ale nanejvýš pozoruhodný příběh. Toto zpracování známého mýtu opravdu stojí za pozornost. Velká škoda, že nakladatelé se zatím odvážili vydat jen několik Ellisonových povídek.

24 pohledů na horu Fudži od Hokusaie - Roger Zelazny (Josef Hořejší)
Poslední povídka je opět vynikající. Do sbírky se hodí spíše snovou atmosférou  než dějem (jen několik poznámek o kultu Cthulhu) a zápletka je také dosti vyčpělá, ale zpracování a atmosféra vynášení tuto práci do snových výšin. Nejsem znám plýtváním dobrými hodnoceními, ale i toto dílo si zaslouží nejvyšší počet bodů.

Editorovi se podařilo vytvořit sbírku, která nenudí. Obával jsem se tlustého špalku složeného z nápodob nejznámějších klasikových prací a překypující prastarými kulty a sliznatými kobkami s nepojmenovatelným zlem. Naštěstí jsem se mýlil a každý z autorů přistoupil k mýtům snové říše z jiné strany. Ani příliš nevadí, že některé povídky již česky vyšly. Málo kdo dokáže sledovat všechny povídkové sbírky a časopisy.
Obálku konečně mohu jednou vychválit. Pod nadpisem Cthulhu 2000 snad nemohlo být nic lepšího.
K práci redakční ani překladatelské nemám připomínky, které by stály za řeč.
Výsledek je jako všechny sbírky - některé povídky jsou lepší a některé horší. V průměru však jde o sbírku velice dobrou, jejíž slabší části jsou bohatě vyváženy kvalitou ostatních a dokonce několika povídkami, které se dají označit za vynikající. Milovníkům hororu a zvláště HPL by tato kniha rozhodně neměla uniknout.
Nuže, Cthulhu navždy, R´lyeh povstane!
V průměru si kniha zaslouží osm bodů z deseti.