Šógunův popravčí, v Japonsku známý jako Kubikiri Asa (首斬り朝), je desetidílná manga, kterou vytvořili spisovatel Kazuo Koike a výtvarník Goseki Kojima. Stejný tvůrčí tým, také spolupracoval na populární sérii Vlk, samotář a mládě, v níž Kubikiri Asa také vystoupil. Ačkoli byl Šógunův popravčí poprvé vydán v Japonsku v letech 1972-1976. patří k tomu nejlepšímu, co komiksové příběhy o samurajích nabízí, a je jedině dobře, že první díl téhle série nakladatelství CREW vydalo.
Přichází další várka morálních dilemat bělovlasého zaklínače – tentokrát s lehkým ekologickým podtextem.
„Myslíš, že bych marnil svůj čas s nějakým býlím, příteli? Tato vysoká rostlina s unikátní stavbou je dlouhověkým klenotem mé zahrady.“ Zvin mi přejel prsty po páteři a tím opět získal mou pozornost. „V příbuzenství ostatních květin prospívá, ale daří se jí i v městském prostředí,“ pokračoval rozverně s rukou na mém kříži. „Je to solitéra. Aby plně vynikla, potřebuje k životu co nejvíc volnosti.“
Svět knihy, jaro 2024 stánek časopisu Pevnost. Mladý manželský pár. Ona se rozplývá nad krásným pruhovaným polštářkem: „Podívej, miláčku. Ten musíme mít.“ Prodavač snaživě: „Ale to není plyšák, to je obal deskové hry…“ „Bulánci!!!!“ skočí mu do řeči žena. „Na té hře jsem vyrostla.“ Za chvilku si manželé odnáší deskovku Bulánci – Odpočívej v pokojíčku. Žena se šťastně culí a těší se, že si časem pořídí rozšíření.
Jaké to je, když si renomovaný autor drsných fantasy a postapo příběhů odskočí k detektivce a zasadí její děj do rudolfínské Prahy?
„Je tady dokonce i lednička. Sice stará, snad 50 let, ale pivko a návnady dokáže udržet v chladu.“
Jed je již čtvrtým dílem série a shrnutí veškerého dosavadního děje najdete na první stránce tohoto svazku. Pro ty, kdo si ho nepamatují, přesto uvedu jeho stručný souhrn. Svět je v rozkladu, poslední zbytky civilizace představují rodiny, které si rozdělili nejen bývalé Spojené státy americké, ale (jak jsme se dozvěděli ve čtvrtém díle) celý svět. Každá rodina disponuje nejen určitým počtem občanů, které živí a šatí (zatím co oni slouží v jejích ozbrojených složkách, laboratořích, či na farmách), ale také nějakou tou speciální technologií a v neposlední řadě perfektně vycvičeným super vojákem známým jako Lazarus. Carlyleovi disponují dlouhověkostí a jsou ve sporu (nebo spíš válce) s rodinou Hockových. Těm se na sjezdu všech rodin podařilo otrávit hlavu rodiny – Malcolma Carlyle. Lék pro starého pána je v nedohlednu, jeho nejstarší syn Stephen si s nastalou situací neví rady, Hockovi vojáci útočí na pozici v pro Carlyleovy strategicky důležitém městě Duluthu a spojenci rodiny tonou v obavách.
Usadit a popovídat si s autorem či autorkou o jeho nové knize – tak přesně to udělal Honza Procházka – prohodil pár slov se Zuzanou Hartmamovou o její nové knize Kosti pod mechem. A všichni milovníci dobré fantasy by rozhodně měli zbystřit, protože tohle bude něco pro ně!
Na světe je antologie k poctě díla mistra hororu, Stephena Kinga. No a to máte: vydavatele, obálku, povídky – ať již ty publikované, nebo ty, které tolik štěstí neměly, editorské zásahy… A třeba i překlad do angličtiny a audioverzi, když se bude knize dařit. Na to všechno jsme se Aleše Richtera, editora antologie V královských zahradách, zeptali.
„Stejně jako již mnohokrát předtím, bloudila nyní nosem po strán¬ce a snažila se čichovými pohárky zachytit pach Jeho kůže. Při takové činnosti dokázala tam dole spolehlivě zvlhnout. Šlo o velmi neobvyklou předehru, ale maximálně účinnou.
Po uspokojení čichových receptorů opatrně uložila podepsaný výtisk knihy Rage z roku 1977 zpět do svého lůžka. Svlékla si bílé hedvábné rukavice, nutnou výbavu všech uctívacích rituálů. Usedla na objemné dildo, které již netrpělivě vyčkávalo na matraci uprostřed místnosti. Po celou dobu, co jí brázdil útroby, se láskyplně dívala do Jeho krásných temně modrých očí, které ze zdi opětovaly její pohled.“ (str. 344)