Devětadvacet. Devětadvacet možností, jak najít tu správnou povídku podle svého gusta, vystrkat ji na nejvyšší piedestal oblíbenosti a moci si říct, že aspoň tahle stála za koupi celého svazku. A navíc je možné, že nebude jen jedna. Radím, kašlete na jména. Ano, sice se na vás zubí, hned jak obrátíte knížku zadní obálkou k sobě, ale může se stát, že profláklému jménu neodpustíte poněkud průměrnější dílko, zato autor, o kterém jste doteď neslyšeli, vás překvapí. Tak se pojďme mezi ty mrštné rybky ponořit a hezky si je jednu po druhé vytáhnout na světlo.

Za sedmero řekami a sedmero horami žil byl chlapec jménem Eragon a v kouzelné zemi Alagaësii vládl krutou rukou dlouhou dobu poslední dračí jezdec, král Galbatorix. Ten před mnoha lety zabil bez soucitu všechny ostatní draky a jejich jezdce a sám se korunoval králem země. O dracích a dračích jezdcích slyšel Eragon jen historky a nikdy ho ani ve snu nenapadlo, že by se jedním z nich mohl stát. Občas se ale přihodí něco neuvěřitelného…

Dojmy a škatulky patří ke smečce recenzentových fámulů. Těch, o nichž se v lepší
společnosti nemluví, ale kteří dokážou být skutečně užiteční. Dokud nenarazí na
něco zcela specifického. Jako tentokrát.

Když jsem brala tuto knihu do ruky, zajímalo mě, zda vydat prvotinu teprve šestnáctileté česko-italské autorky je skvělým marketingovým tahem, nebo editorskou sebevraždou. A možná, že ani jedno. Prostě jen stačí snít, psát, mít úžasné příbuzné a potkat Michala Davida.

V rozmezí celých patnácti let a na ploše takřka poloviny světa se odehrává povídkový román Tomáše Bandžucha Ve službách republiky. Kulisu pro podstatnou část příběhů však představuje, jak samotný název knihy napovídá, malebné území První republiky, případně německé sousedství.

Otec Kate vždycky říkal, aby se k lidem nevázala. Říkal, že mít opravdové přátele, na kterých člověku záleží, je nebezpečné. Přestože jinak ho Kate ve všem poslouchala, u tohoto se tak nestalo.

Už je tomu pár let od doby, kdy vyšel poslední díl Harryho Pottera – úžasné série, kterou si oblíbily tisíce čtenářů po celém světě. Od té doby se mnoho spisovatelů snaží napsat něco, co by se slávě brýlatého kouzelníka alespoň trochu vyrovnalo. Dalším takovým pokusem je i Smaragdový atlas Johna Stephense.

Jedna ze slabších novel Zelaznyho se konečně dočkala českého překladu. Pro autorovy fanoušky je to důvod k opatrnému jásotu – možná se jim díky vydavatelskému úsilí Strak na vrbě podaří zkompletovat všechny Zelaznyho knihy v jednom formátu. Otázkou je, jak se na novelu budou dívat ostatní čtenáři, zvyklí na podstatně lepší knihy tohoto populárního autora.

To, že Poláci umí psát fantastiku i na světové úrovni, už dokázali autoři jako Sapkowski či Lem. Od našich sousedů k nám však přichází i další zajímavá jména. Poslední horkou novinku nám před Vánocemi nadělil Laser-books a jde o titul tuze zajímavý.

Blackout, elektrická smrt… Tento pojem jste už jistě slyšeli. O tom, jak by se v takové chvíli zachovali Američané, víme dost z katastrofických filmů. Kovanic nás ale zavede hlavně do Prahy a na český venkov. Skrze typickou českou rodinu se podíváme na to, jak bychom se s nastalou situací vyrovnali u nás.