Pro mnohé z nás je rodina důležitá. Děti dávají našim životům smysl. Milujeme je navzdory jejich chybám a snažíme se je ze všech sil chránit. Když se objeví stvoření zvané fae vládnoucí mocnou magií a prahnoucí po těch nejzranitelnějších bytostech, má dvojice vlkodlaků co dělat, aby je z jeho krvavých spárů zachránila.

Císařství má, na rozdíl od demokracie, jednu velkou nevýhodu – nebohý císař stojí v čele státu zcela osamocen. Takže ve chvíli, kdy mu někdo zabodne dýku do zad, se celý stát začne zhroutit jako domeček z karet, a propukne lítý boj o moc a vládu.

Přibližně před rokem na pulty českých knihkupectví zavítal první díl Milkweedského triptychu, Hořká setba, z pera Iana Tregillise, v němž se čtenáři ocitli v alternativní historii druhé světové války. Pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat a nakladatelství Argo vydalo Nejstudenější válku, druhý díl trilogie, ve kterém spisovatel zavítal do období studené války.

Netuše, co mám od románu Kyberbouře očekávat, jsem se ponořila do díla kanadského spisovatele Matthewa Mathera. A i když jsem podle názvu prvotně očekávala sci-fi ve stylu osmdesátkového Trona, nemohla jsem být od reality vzdálenější.

V životě člověka jsou věci, které převrátí jeho dosavadní existenci naruby. Od banalit typu únos rodiny přes státní převrat až po střelbu na boha přicházejícího na svět. Je úplně jedno, ve které ze situací se ocitnete, protože máte jedinou jistotu – že vás nic dobrého nečeká.

Rainbow Rowellová je u nás známá spíše jako autorka young adult romancí. Její poslední česky vydaná kniha ale vstupuje do vod fantastiky, a činí tak tím nejlepším možným způsobem. Její variace na příběh typu Harry Potter totiž přímo překypuje hravostí a vtipem.

Autorka oblíbené série Skleněný trůn přichází s další knižní peckou. Tentokrát se nechala Sarah J. Maas lehce inspirovat pohádkou Kráska a zvíře. Ovšem Dvůr trnů a růží rozhodně není žádnou kopií, ale originálním příběhem s napínavou zápletkou.

Nejnovější knížka o slovanském zaklínači Roganovi nazvaná Přízraky na Devíně nabízí přesně to, co od knih napsaných Jurajem Červenákem čtenáři očekávají. Jmenovitě to je dostatek magie, mečů, seker i mrtvých (a nemrtvých), aby to uspokojilo i toho nejkrvelačnějšího čtenáře. A zase se v ní vracíme do dávnověku, kdy Slované teprve začínali upevňovat svou nadvládu nad územím, kde zhruba žijeme dnes. Autor sice nevystoupil ze svého stínu, ale napsal knihu tak, aby se dobře četla, dokázala pobavit, potěšit i v závěru trochu pošimrat nervy čtenáře.