Před 250 lety Ascalon hořel… V zoufalé snaze ochránit svoji zemi před hordami bestiálních charrů zažehl král Adelbern všemocný Ničivý oheň, aby nájezdníky odrazil. Magie ale dokáže být dvousečným mečem – Oheň sežehl jak charry, tak lidi. Zatímco mrtvoly charrů stále doutnaly, Ascaloňané povstali z mrtvých, neboť zuřivost jejich krále je proměnila v duchy pověřené ochranou říše… navždy. Z kdysi mocného království zůstal jen strašidelný stín jeho původní slávy.
Johna C. Wrighta sice na našem trhu neprovází žádná velká pompa, ale jeho knihy vychází, takže je lidi snad i čtou. U nás se uvedl úvodním svazkem trilogie Zlatý věk, jejíhož završení se snad dočkáme již letos. Ještě dřív jsme se však dočkali završení dilogie Války snů, jež se nazývá Mlhy věčnosti.
Artušovské legendy jsou oblíbeným a věčným tématem nejrůznějších fantasy filmů a knih. A není divu – král Artuš, rytíři kulatého stolu, svatý grál, kouzelník Merlin – to vše přímo vybízí k vytvoření zajímavého příběhu. K tomuto závěru došel i oblíbený spisovatel Wolfgang Hohlbein, který se spolu se svou manželkou rozhodl pustit do napsání trilogie Legenda o Camelotu. Ale rozhodně nehodlá jen bezduše opisovat již známé mýty…
Tři mikropovídky, pět krátkých povídek, pět povídek a jedna novela, celkově tedy čtrnáct příběhů, které byly porotou vyhodnoceny jako nejlepší v posledním ročníku Ceny Karla Čapka. Musím říci, že všichni vítězi vyhráli oprávněně, ale to neznamená, že by příspěvky neměly různou úroveň a některé z nich nešlo doporučit víc.
Talpress vydal další díl vorkosiganské ságy, kterým se Lois McMaster Bujold po delším časovém odstupu vrací k dobrodružstvím Milese Vorkosigana. S Milesem jsme se naposledy setkali v románu „Diplomatická imunita“, kdy byl čerstvým ženáčem a očekával narození prvních potomků. Nyní má už čtyři vlastní děti a jako císařský auditor má před sebou další zapeklitý případ. O to zapeklitější, že ho musí řešit mimo hranice císařství.
Historická fantasy se u nás těší konstantní oblibě. Je možné rozjímat nad tím, jestli dědictví Františka Palackého a Aloise Jiráska skutečně tkví tak hluboko v národním podvědomí, anebo jestli je to tím, že předmoderní doba středověku, případně raného novověku s fantastikou až tak dobře ladí. Jedním z vrcholů, které česká scéna skýtá, je bezpochyby volný cyklus Fantastická historie, zaštítěný osvědčeným jménem Ondřeje Jireše.
Chicago, oddělené od zbytku světa vysokými ploty. Společnost rozdělená do pěti frakcí. Každá rozvíjí jen jednu, pro ně důležitou lidskou vlastnost. Sečtelost, Odevzdanost, Mírumilovnost, Neohroženost, Upřímnost. A pak jsou tu ještě divergentní, ti kteří mají předpoklady pro více než jednu frakci. To je svět Povstalecké trilogie.
Začíná šestnácté století. Templáři v čele s rodem Borgiů byli sice navenek poraženi, ale přesto se stále nevzdávají šance získat opět moc. Prostředkem by se měla stát tajemná knihovna zapečetěná kdysi dávným asasínským Strážcem Altairem Ibn-La’Ahádem v syrské pevnosti Masyaf. Tu templáři ovládají a jejich cíl je jediný – knihovnu odpečetit a dostat se k Altairovu odkazu. Cestu k němu dláždí zisk několika knih, rozesetých před lety Niccolem Polem po různých místech Konstantinopole.
Pro řadu fanoušků domácí fantastiky přišly letos vánoční svátky o poznání dříve, už na přelomu října a listopadu. Místo Ježíška, Dědy Mráze, Santy Clause, Otce prasátek (dosaďte si klidně jiného vobejdu) ale tentokrát dárek na svých křídlech přinesl páv z hvozdu Brokilon. Tím dárkem je leckým toužebně očekávané druhé vydání knihy Orcigard Vladimíra Šlechty.
Vzhledem k blížícím se Vánocům vybrala redakce XB-1 prosincovému číslu tu nejkřesťanštější možnou obálku – ohromného démona ve starověkém chrámu. Kdyby tohle chodilo společně s Mikulášem, děti by prostě musely být hodné tak dlouho, až by se zdálo, že nemají v chování vůbec žádnou možnost volby.. A právě o volbu a svobodnou vůli půjde v nejnovějších povídkách.