Anna, dříve obyčejný a snadno zneužitelný vlk, dnes manželka mocného a obávaného Charlese Cornicka, syna vládce všech vlkodlaků – maroka. Svět je pro ni ale stále nebezpečný, a Anna to ví. Obzvláště teď, protože marok se po celoživotním skrývání chystá odhalit vlkodlaky světu, jako to už dříve udělala jiná část magické společnosti – fae. Pro nikoho to nebude jednoduché…
Putování pokračuje. Mladý Gorian je o něco moudřejší a zkušenější. Má méně spojenců a o mnoho více potíží, ale nic mu nezabrání v pokusu naplnit svůj osud. Střetnout se s Morygorem, ledovým pánem snažícím se ovládnout svět… Něco vám to připomíná? Není divu. Ani druhá kniha trilogie se neodklonila od mustru, s nímž autor začal v prvním díle. A ani tentokrát při čtení nechybí úsměšky a myšlenky na to, že je vám tento příběh až moc povědomý.
Poté, co vlkodlaci vystoupili na veřejnost, si nemohou dovolit negativní publicitu. Přestupky, které by se v minulosti daly přehlédnout, musí být nyní tvrdě potrestány.
Napětí ze špinavé práce, kterou Charles pro otce odvádí, si na něm vybírá krutou daň. Hrozí, že z kata se stane odsouzený…
Smečce proto příjde vhod, když ji FBI požádá o pomoc s případem sériového vraha. Charles a Anna jsou vysláni do Bostonu, v naději, že Charlese nová práce zklidní.
Oba brzy zjistí, že nejen poslední oběti byli vlkodlaci. Někdo si vzal na mušku jejich druh. A Charles s Annou ze sebe udělali zřetelný cíl…
Z metalicky fialové obálky knihy na nás svůj dlouhý pohled upírá bledá holčička s drdoly, tvářící se trochu zpupně, trochu smutně. Tahle dívenka se obléká jenom do černé, poslouchá maminku, operní pěvkyni a není nijak moc družná, co se týče okolí. Ale není to její vina, ona by moc chtěla. Jen jí v tom stojí drobná překážka. Je totiž mrtvá.
Utopický svět plný radostí a krásy se vrací v románu Scotta Westerfelda už potřetí. Jak však již víme z minulých dílů, nic není tak krásné, jak se na první pohled zdá. Nahlédneme tentokrát pod roušku temné stránky dokonalých bytostí trošku hlouběji?
“V Transylvánii vraždí neviňátka. Kdo to zastaví? Konec světa přichází.” Po prvotině Despota představuje F. Kalenda svoji druhou knihu – historickou detektivku ze středověkého Sedmihradska v období tatarských nájezdů. Mladý šlechtic Samuel přichází na své rodné tvrzi o dědický nárok. Útočiště hledá u svého strýce Aybarse Egerváriho a doufá, že se jednou bude moci vrátit domů jako dědic. Místo toho se však stává svědkem únosů dětí a je zatažen do vztahů poznamenaných dědičným šílenstvím.
Můžete ji převalovat v rukou, hladit vystouplá písmena jména editora i samotné antologie, obdivovat decentní, a přitom tak trefnou obálkou od Lese Edwardse, můžete se s ní zahrabat pod peřinu, přivonět ke stránkám, zdali z nich neucítíte jemně kovový pach krve… Můžete s ní dělat mnoho věcí, než se rozhodnete pro onen okamžik – naplno se ponoříte do tajů a krás hororových povídek v Knize hrůzy.
Temné legie se vrátí se zapomenutých zemí a opět obydlí hrad Neridon, který sídlí nedaleko Keltského království. Odtud začnou napadat menší keltská hradiště, aby získaly klíč k nastolení věčné noci, kdy temnota zahalí krajinu a upíři vyjdou na povrch. Keltové potřebují pomoc elfů a Corc s druidem Teuremisem se tedy vydají do elfí říše. Corc po cestě nejenže zjistí, jaký je jeho opravdový původ, ale brzy také pochopí, že je to on, kdo může prolomit upírskou kletbu. Podaří se mu to? Vydejte se spolu s ním a druidem Teuremisem na jejich tajuplné dobrodružství.
Ne vždy si zabitím keltského boha pomůžete k lepšímu životu. Protože takovým činem na sebe také přivoláte pozornost ostatních bohů, kteří vám buď budou chtít jít po krku, nebo se s vámi budou snažit uzavřít všelijaké dohody. Zkrátka se přes noc stanete, tak trochu nechtěně, celebritou. Což v praxi znamená, že na nějaké žití v klidu a míru můžete rovnou zapomenout.
Konečně jsme se dočkali posledního dílu Drnkovy trilogie z paralelních dějin druhé světové války, ale jak se ukázalo, zase ne tak docela (měla by to být jen první polovina). Žáby v Bouři popisují první fázi války v Evropě – průběh operace Bouře a její politické důsledky.