Hvězda Harryho Harrisona u nás na dlouhých sedm let uhasla. Nyní se ji znovu pokouší rozžehnout nakladatelství Laser-books. Lidé kolem Tomáše Jirkovského to vzali od podlahy a potřetí vydali autorův debut, První planetu smrti.
Hvězda Harryho Harrisona u nás na dlouhých sedm let uhasla. Nyní se ji znovu pokouší rozžehnout nakladatelství Laser-books. Lidé kolem Tomáše Jirkovského to vzali od podlahy a potřetí vydali autorův debut, První planetu smrti.
Vládce minotaurů je během Krvavé noci zavražděn. Říše se pozvolna noří do chaosu a novému císaři, toužícímu udržet si vládu, nezbývá,
než uzavřít pakt s pradávnými největšími nepřáteli minotaurů – se zlobry. Cena za
toto spojenectví však bude obludná. Minotauří války jsou neodvratné…
Pravda, přečetla jsem tuto knihu jen jednou a už původně bílá polovina obálky není zas tolik bílá. To však není jediná vada na kráse tohoto díla. Skoro by člověk rád parafrázoval nesmrtelnou větu skeptického profesora Kellera v jednom nedávném televizním pořadu: Za co vlastně tu Magnesiu Literu dávají…?
Od série Agent X-Hawk fanoušci očekávali vyprávění zaměřené na „ty špatné“. Druhý díl však dává najevo, že redakční koncepce je někde jinde. Glorifikace zla se nekoná. Spin-off Johna Francise Kováře totiž funguje hlavně jako zastřešení příběhů, v nichž se ikona Kovářů rovnováhy nevyskytuje.
Hned zpočátku si tato kniha s sebou nese dva výrazné handicapy. Prvním je fakt, že na pulty doráží tři roky po premiéře Abramsova filmu a druhým, ale snad jen pro některé, může být i skutečnost, že se jedná o přepis filmového námětu, což za prvé automaticky svádí ke srovnávání s filmem a za druhé oslabuje pozici knihy jako samostatného literárního díla.
Obecně, snad jako každý, nerada čekám. Zvláště u rozečtených příběhů na pokračování, kdy časem zapomenu i o čem je. Proto se radši vyhýbám sériím s přísně navazujícím dějem a raději sáhnu po povedené povídce. Jenže někdy člověk prostě zatouží mít svůj oblíbený svět, do něhož se bude moci stále vracet. A některé ságy za to opravdu stojí. A právě takové bonbónky nám květnová Pevnost přinese…
Kniha s podtitulem Kronika české science fiction 2 (první díl: Vládcové vesmíru) obsahuje díla časově vymezená od Vladimíra Babuly k Alexandru Kramerovi. Příběhy tedy pocházející částečně z onoho neslavného období, kdy se autoři často uchylovali ke scifi, aby v ní skryli narážky na panující komunistický režim. V knize však najdete i čistou scifi psanou takřka dobrodružným stylem. Ale podívejme se na sborník poněkud podrobněji.
Když je jedna kniha úspěšná, autor píše další a další. Když už ale dokončí celou sérii a všem jeho fanouškům je líto, že je další svazky podobného rázu nečekají, autor to nevzdá a napíše další dílo ze stejného světa, kde se občas mihnou známé tváře. Změní se ale hlavní hrdinové a samozřejmě samotný příběh.
Mocný vliv karmínových kamenů na českou historii zavede čtenáře až do daleké a exotické jižní Afriky a seznámí jej s tajemstvím deníku slavného českého cestovatele Emila Holuba.
Je mladá, drzá, má ostrý jazyk a talent pro čarování. Studuje praktickou magii na Starminské Vysoké škole magie, věštění a bylinkářství a jmenuje se Volha Redná. Její povolání je zaklínačka. Přestože lidi ani upíři ji nemají zrovna moc v lásce, vy jako čtenáři si ji snadno oblíbíte.