Na našem trhu se objevil „Neochvějný“, první díl military sci-fi série Ztracená flotila. Fantom Print se rozhodl poněkud zpestřit nabídku v tomto relativně populárním subžánru a nyní se podíváme, jaké jsou jeho vyhlídky.

Ste unavení naším šedým reálnym svetom? Chýba Vám aspoň malé množstvo dobrodružstva, a čistých zázrakov? Potom vkročte do sveta Thedas! Do sveta, v ktorej sa tak nádherne šíri čerstvá vôňa mágie, kde udatní hrdinovia vo svojich rukách pevne zvierajú svoje kúzelné meče a draci brázdia modrú oblohu.

Řada Moderní díla fantasy se utěšeně rozrůstá. A nikoliv pouze počtem, ale i rozsahem, v kterém prezentuje laserácké vidění nejaktuálnější podoby žánru. V tradičně nádherném a řádně atmosférickém rouše od mistra Martiniera se nám sice tentokráte nedostane opulentní žánrové hostiny, jako v předchozích případech, ale to proto, že Stíny v létě jsou spíše lahodným a především rafinovaným pokrmem večerním, pro zdánlivě nevzrušené a poklidné rozhovory, které však mohou být plné smrtelných nástrah…

Na třetí pokračování příběhů Alvina Tvůrce musel čtenář čekat nezvykle dlouho. První dva svazky vyšly koncem dvacátého století, ale prodejně se jim příliš nedařilo a skončily v Levných knihách. V průběhu tohoto roku se nakladatelství Laser-books rozhodlo k odvážnému činu a první dva díly vydalo znovu. Ke konci roku pak přidalo třetí pokračování, které máme nyní před sebou.

Edwin Drood není obyčejný tajný agent s povolením zabíjet bojující za zájmy staré dobré Anglie. V druhém dílu Greenova cyklu Tajná historie je rovnou šéfem celé prastaré rodiny Droodů. To znamená, že může zabít v podstatě kohokoliv… pokud to dokáže vysvětlit své rodině. A bojuje za osud celého světa… pokud ho dřív nedostanou jeho nepřátelé uvnitř rodu, kterým se nelíbí, jak je vede.

Každé veľké mesto má svoje úžasné tajomstvá. A metropola Ruska ich má obrovské množstvo. Aj preto sa spisovatelia snažia predkladať nám svoje vízie podsvetia tohto veľkomesta. Ako sa to podarili jednej autorke?

Pavel Renčín vidí naši zemi tak trochu jinýma očima. Kdyby se příběh jeho ambiciózní trilogie Městské války stal realitou, potkávali bychom v ulicích Občany s meči u pasu, odhalili život (nejen krys) pod víky kanálů, a především poznali pravou tvář měst. A zjistili, že ji netvoří jen beton, asfalt a kočičí hlavy…

Alvin junior není pouze třináctým dítětem svých rodičů. Především je sedmým synem sedmého syna. Dvě mocná čísla věští neméně mocný osud a výjimečné nadání. A ctěnému čtenáři je již jasné, že i když se Alvinovy osudy odehrávají v Severní Americe, tedy rozhodně ne ve vybájeném světě, budou jeho příhody spadat do žánru fantasy. Byť to bude fantasy poněkud zvláštní. O to však zajímavější. Koneckonců, od autora Enderovy hry nečekáme průměrné knihy.

„Takže jsme to riskli a padlo nám číslo banku – počítám, že dvojitá nula. Chtěl bych jen, Sáro, abys věděla, že na Tebe myslím. Nikdo jiný pro mne doopravdy neexistoval a ten večer byl náš nejlepší, i když ještě dnes je pro mne někdy těžké uvěřit, že se vůbec někdy psal rok 1970, že se bouřili studenti a Nixon byl prezidentem, že nebyly kapesní kalkulačky a domácí videorekordéry, že nebyl žádný Bruce Springsteen ani punkové kapely.“

Pozor, pozor, hlášení o zpoždění. Vlak do Ameriky 19. století Orsona Scotta Carda se zpožděním deset let právě odjíždí. V cílové stanici již čeká krásné prostředí, otroctví a příběh o duševním vývoji nezletilého Boha.