Máme pro vás ukázku z nové Kotletovy knihy.
Máme pro vás ukázku z nové Kotletovy knihy.
Tak dlouho se strká nos do vyšetřování vraždy až vám někdo ustřelí rovnou celou palici. Jenže Moira Glaceová o tomhle rčení v životě neslyšela, a tak čmuchá v barech i v liduprázdných skladech vesmírného překladiště Terango a hledá vraha. Jenže tahle hra není jen pro jednoho, a tak se role brzy otočí – vrahové začnou hledat ji.
Oskar Fuchs k nám prichádza už so svojou treťou knihou s názvom Leichenberg. Frost a Hitokiri si u čitateľov získali nečakane veľkú priazeň, náklady sa vypredali a kedysi nesmelý chlapec zo Sudet sa stal hviezdou akčnej fantastiky. No jeho knihy sa nedajú zaradiť len do jedného žánru. Rád experimentuje a píše tak, ako mu to prsty na klávesnicu prinesú. Leichenberg je zmes štýlov, hlavný hrdina sa dá kľudne zaradiť k morálnemu dnu, no napriek tomu si ho zamilujete. Tak, ako jeho autora, ktorý má zmysel pre humor a kopu dobrých nápadov. Mnoho vecí si už dnes o Oskarovi Fuchsovi prečítate na internete. Preto som sa teraz sústredila na veci okolo jeho novej knihy a pridala pár zákerností. Tie mi autor sľúbil raz spočítať a vrátiť aj s úrokami. Veď vravím, má zmysel pre humor…
Po vojne je každý múdry, vraví sa. Mnohí sa vracajú do rodného mesta, na miesta zrady a utrpenia, ktoré ich zmenili…
Prd! V tomto prípade sentiment nie je namieste. Hrdina síce straty utrpel, no nikto a nič ho nezmenilo, miernym psychopatom bol odjakživa. Pripravte sa, pretože začína ďalšia jazda z pera Oskra Fuchsa, v ktorej strieka krv a lámu sa nielen kosti. Tentokrát vás prinúti aj sa trošku zamyslieť.
Dramatická hudba linoucí se z rozladěného klimpru obsluhovaného podnapilým rádobymuzikantem. Do baru vchází drsňák s kolty proklatě nízko. Barman leští pult, mouchy líně bzučí. Jeden z hostů se na příchozího ošklivě podívá – ten tasí kolt a udělá mu v hrudi slušivou díru. Štamgast se oklepe a huhlavě poznamená: „To už si tenhle tejden třetí. Od tý doby co sme tu zombíci jsou všichni nějaký podrážděný.“ A nezřetelná postava Prastarého v koutě se pousměje.
Dnes je normálne, že si môžeme, ak chceme, kúpiť erotický časopis, či pozrieť film s ešte podrobnejším obsahom, ako má pár fotiek v časopise. No boli časy, kedy ľudia takého možnosti bežne nemali. Erotika stála mimo zákon a napísať už len obyčajnú poviedku šteklivého charakteru bolo trestné. Poďme sa pozrieť, ako by to vyzeralo, keby nás tajomná Tramvaj č. 1852 odviezla niekam, kde sa rozkoši medze nekladú.
V devatenáctých Prvňácích představujeme Jana Marvela Horna, uměleckého kováře z Libně, který kromě železa umí kout i líbivé texty. A že mu není cizí ani humor ukáže i v našem rozhovoru.
Rytíři a draci spolu většinou příliš nevycházejí. Často jim jde o stejnou princeznu a pak následuje sekání hlav a podobné kruťárny. Jenže co když „princeznu“ ukradne někdo jiný a odvěcí nepřátelé najednou musí táhnout za jeden provaz? Únos dračího děťátka je tragédie evokující depresivní konce, a u téhle knihy vám spíš potečou slzy. Smíchu!
Byli jste někdy na larpu? Ano, mluvíme o tom „pobíhání po lesích s dřevěnými či bůhvíčím obalenými zbraněmi a ve všemožných kostýmech navrch“. A pokud náhodou máte s těmito hrami naživo osobní zkušenost, určitě vás potkalo plno zážitků: tu modřinu co vám udělali mečem si nejspíš pamatujete dodnes, nebo si toho naopak dodnes moc nepamatujete… Jenže kniha Ve jménu Brožova!, ačkoliv je to soubor povídek založený na událostech z jednoho tradičního larpu, žádné zkušenosti s dřevárnami nevyžaduje. Jediné, co potřebujete, je mít rádi dobrou fantasy!
Víte, jak namíchat tu nejklasičtější fantasy ze všech? Inu… vezměte pár draků, k nim přidejte hrdinného rytíře, mocného mága, zdánlivě neporazitelného a řádně samolibého záporáka přesvědčeného o vlastní dokonalosti, krásnou ženu, ideálně vznešenou, k tomu… Ale ne, trpaslíci a elfové by to akorát zkazili, a kdo tam nacpe prstýnek, tomu pazoura upadne!