Miroslav Žamboch zcela přesně ví, jaký typ literatury vyžadují jeho čtenáři, a proto napsal Visio in Extremis. Kniha by mohla sloužit jako učebnicový model příběhu, který je v současné době in. Na její popis by stačila jediná věta, a každý hned bude vědět, co najde uvnitř: upíří akčňák. Tečka, víc snad ani není třeba říkat.

Po dlouhém a dobrodružném putování se kapitán Báthory octl v benátském lochu. Než se ale se svými spoluvězni (kozákem Voroninem a chorvatským pirátem Gradovičem) stačí pořádně rozkoukat, stávají se figurkami ve hře benátských politických špiček. Po menší krvavé lázni trojka hrdinů mizí v nitru Balkánu, kde se chce Gradovič podívat na rodinné državy poblíž muslimsko – křesťanské hranice.

Před Vánoci se zčistajasna objevil v knihkupectvích. Musel zaujmout už jen nádhernou obálkou, ale to je jen povrchová stránka – vnější krása není všechno. A přes pět set těžkých stránek vázaných v pevných deskách je to jediné, co na něm čtenář může pevně držet. Třicet let starý román, který se konečně dočkal vydání i nás. Malý, velký Johna Crowleyho.

Co svět světem stojí, každý správný příběh začíná v hospodě. A je jedno, jestli je to hospoda slovutná, jako U Prokopnutého bubnu, U Skákajícího poníka nebo U Prasečí hlavy, či naopak obyčejný zaplivaný pajzl, kam zapadnete téměř proti své vůli jen kvůli tomu, že se venku žení všichni čerti. Typická hospodská atmosféra prostě s vyprávěním nejrůznějších příběhů neoddělitelně souvisí, řada oněch příběhů tu má ostatně svůj počátek. Nejinak je tomu i v tomto případě.

S novým rokem přichází mnoho předsevzetí a novinek. Netýká se to naštěstí jen politiky, která moc příjemných změn nenabízí, ale i nás, fantasy a scifi nadšenců. Pevnost s příchodem magického roku nezahálí a překvapuje novinkami i proměnami pravidelných rubrik.