Deadopoolákova série se u nás chytla, což je dobrá zpráva. I proto si teďka můžeme přečíst už osmý komiks s držkatým žoldákem v češtině.

V životě máme tři jistoty – smrt, daně a skutečnost, že každá další kniha s králičím róninem Usagim bude zase a znovu příjemným počtením.

Přestože se předchozí kniha řady jmenuje Konec hry, tahle série rozhodně ještě nekončí. Pro Batmana totiž bude vždycky práce dost – vigilantům Gothamu nezaměstnanost rozhodně nehrozí.

Není čas ztrácet čas. Autor Isajama se rozhodl, že po minulém svazku, který byl vskutku velkým přešlapováním na místě, se do toho pořádně opře a poměrně zásadní příběhový oblouk v macatém finále nechá vyvrcholit. Objeví se nová schopnost, velké úmrtí, a hlavně zajímavý zvrat, který ve vás vyvolá spoustu otázek. Jenže… pořád je to tak na půl cesty. Bohužel.

Tahle série je nezastavitelná. Po více jak dvaceti knihách (a občas recyklující hlavní dějovou linku), je zombie etalon Živí mrtví připraven na velkou změnu. Je totiž po válce s Neganem. Nastaly dva roky klidu a míru, kdy se Rickova skupina nejen zotavovala, ale konečně i začala budovat potřebnou a stále slibovanou civilizaci.

S podzimem přichází lezavý chlad, neklidný studený vítr odhánějící pocit veškerého tepla a postupně se zkracující dny, kdy stíny a noc vládnou zvláštní, tajuplnou mocí potutelně si zahrávat s lidskou fantazií. Komiks od Emily Carrollové prostě nemohl vyjít ve více příhodné chvíli. I když se zavřete v bezpečí domova, připravíte teplý šálek kávy a obmotáte tělo teplou huňatou dekou, u čtení morbidních příběhů komiksu Temnými hvozdy se budete navzdory všem opatřením třást strachem.

Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. Lobo. LOBO!

Steampunkový komiks? Takových u nás mnoho nevyšlo – a právě proto by měli fanoušci zbystřit při každé další příležitosti se s touhle kombinací seznámit.

Trvalo to „jenom“ sedm let, než nakladatelství Crew vydalo po Soudce Dredd 1: Prokletá země druhou knihu sebraných spisů nejskvělejšího ze soudců, bezchybného ochránce Mega-City One, Dredda.

Já na ségru, ségra na mě. To asi není věta, která by Petera Parkera v průběhu života nějak často napadala. Nikdy totiž sestru neměl. Až donedávna…