Od května 1939, kdy Batman vtrhl na stránky komiksů, se netopýří muž utkal nejen se spoustou padouchů, ale také zažil mnoho dobrodružství v paralelních vesmírech, které jsou tomu našemu tu více, tu méně, podobné. Každý pravověrný fanoušek vzpomene na crossover se Soudcem Dreddem, nebo Batmanův výlet do komunistického Československa v jedné z povídek sborníku Batman: Svět. A to jsou jen kapky v moři batmanovských příběhů, které se odehrávají jindy a mnohdy jinde než původní příběhy. K tvůrcům, kteří si rádi pohrávají s myšlenkou paralelních vesmírů v nichž je Gotham se svými hrdiny a padouchy trochu jiný, se grafickým románem Batman: Trillkiller v roce 1998 zařadili i Howard Chaykin a Dan Brereton. U nás jej v pevné vazbě s přebalem, v souborném vydání, v překladu Jana Kukrála vydalo nakladatelství CREW. Nyní tedy nadešel čas podívat se, co si pro fanoušky netopýřího muže komiksoví matadoři, jimiž bezesporu Chaykin a Brereton jsou, připravili.

Ve světě Warcraftu umírá každý den mnoho bezejmenných hrdinů. Zabiti bandity, nájezdníky, rozsápáni dravou zvěří nebo hnáni touhou po pomstě končí své životy bez toho, aby získali byť jen špetku slávy. Jsou ovšem i tací jejichž jména znají všichni široko daleko – ale stát se legendou vyžaduje mnoho snahy a udatných skutků.

Hračky mají přinášet dětem radost. A tenhle starožitný domeček pro panenky je prostě parádní, panenky z něj vypadají jako živé a Alice je z něj nadšená. To ještě neví, že ji domeček bude pronásledovat celý život – jen té radosti bude méně a méně, a také nebude jasné kdo s kým si vlastně hraje.

„Svět byl kdysi rozdělen na zájmové sféry,
kdo nechtěl být přivtělen, musel vlastnit kvéry,
k zabránění panice roztáhly se dráty,
vyznačily hranice, a tak vznikly státy, ach jó.“

Octobriana je návratem nejzáhadnější a zřejmě i nejstarší české superhrdinky, kterou možná neznáte, ale díky opulentní novince nakladatelství LABYRINT se s ní můžete seznámit.

Harley Quinn už prošla ve svém životě mnoha peripetiemi. S většinou z nich se dokázala vyrovnat s grácií: trocha násilí nikdy nezaškodí a neortodoxní řešení zahrnující kupu šílených nápadů jsou u téhle hrdinky na denním pořádku. Jenže jsou boje, které vyhrát nelze, a to, že vám do nich někdo pořád kafrá, si žádá velmi zvláštní zacházení!

Když 10. prosince 2020 vratislavská divize polské společnosti CD Projekt vydala hru Cyberpunk 2077, bylo jasné, že si většina hráčů bude muset pořídit silnější stroje. Akční RPG se totiž na rozdíl od jiných cyberpunkových her odehrávalo v otevřeném světě. Ten byl složen ze šesti regionů kalifornského velkoměsta Night City. Korporátní městské Centrum, převážně imigranty obydlený Watson, luxusní Westbrook, předměstí Heywood, gangy zamořená a chátrající Pacifica a industriální a maloměstské Santo Domingo i vyprahlé Pustiny, obklopující tuto aglomeraci se staly rájem nejen kyberpunkerů, ale také zločineckých gangů. Ve městě naopak vládne korporace Miltech disponující svojí vlastní armádou.

Již podruhé se vracíme na Antarktidu, kam se vydala expedice Miskatonické univerzity na výzkumnou výpravu. Ale to, co v zemi věčného sněhu a ledu naleznou, nemohli očekávat ani v nejhorších nočních můrách. A Gó Tanabe, který celý kultovní Lovecraftův příběh V horách šílenství adaptoval do podoby mangy, ukázal, že i zdánlivě nepopsatelná hrůza převedená do podoby „obrázků s bublinami“, může to být stejně děsivá záležitost jako literární provedení