Máte rádi skupinu J.A.R.? Já moc. Ale o ní tento článek nebude. Místo toho se zaměříme na něco, co tu ještě nebylo – na fantastický román z JAR, tedy z Jihoafrické republiky. Počtěte si o městě, jehož atmosféra je hustá a temná tak, jak jen může být v metropoli na černém kontinentě.

Jestli máte rádi, když se sejdou na jedné hromadě kdejaké potvory jako ghúlové, džinové, kyklopové, draci, lvi a andělé, tak určitě sáhněte po této knize. V Půlnočních královstvích se totiž dějí divné věci a ani město Dhamsavát nezůstane ušetřeno. Je libo svižnou urban fantasy v arabském hávu?

Přebyteční jsou zpátky! Znovu si můžete vychutnat příběh mladé dvojice z roku 2140, která se pokouší změnit svůj osud, resp. své nepříjemné kastovní zařazení. Jedinou možností, jak vést důstojný život, je patřit k Vyvoleným. Pro ostatní není na přelidněné planetě, jejíž obyvatelé vynalezli lék dlouhověkosti, místo.

Kladivo na čaroděje udeřilo již počtvrté a svými údery na kovadlinu fantazie rozeznělo neodbytnou, chytlavou i znervózňující píseň zároveň. Jednotlivé tóny se splétají v učiněnou sonátu, podmanivou jako samo Peklo. Jinými slovy, v Sonátu pro Azazela…

Black box se dá přeložit jako černá skříňka, což je takřka nezničitelná kapsa paradoxně oranžové barvy, která zaznamenává informace o průběhu letu letadel. Druhý překlad je černá krabice a za tím se nic neskrývá. Kromě prvního románu spisovatele Joe Hilla.

Autor sobě. Tak by se dal označit poslední román fenomenálního britského autora fantastiky Chiny Miévilla. Pohodlně se usaďte, vážení, vjíždíme do Kolejmoří.

Říká se, že lidé si zvyknou na cokoliv… A tak i odpor těch, kteří nepřivítali nový vzhled Pevnosti s jásotem, časem otupí. Červnové číslo k tomu má dobré předpoklady. Nejenom, že je zde „nová“ Pevnost už potřetí a my jsme si již jistí v rozložení textu, ale také přináší exkluzivní fenomén, kterému alespoň v jedné z jeho podob neunikl snad nikdo z nás.

Znáte to, sedíte v kině a přemýšlíte, jestli ta druhá půlka filmu bude stejně slabá jako ta první. Nezbývá, než zůstat do konce, pokud to chcete opravdu zjistit. No a stejné je to s pokračováním Mayského proroctví. I já byla zvědavá, co zase milá Caity vyvede, aby zachránila svět. A jestli druhý díl série v něčem předčí svého předchůdce.

Jaké to je, žít ve městě, obklopeném samými oživlými mrtvolami? A jak se asi žije s vědomím, že nejspíše patříte k posledním lidem na Zemi a že je jen otázkou času, kdy se nákaza dostane i k vám a udělá z vás krvelačnou zombii? Je vůbec v takovém světě možné zabývat se něčím tak pošetilým, jako je láska? Anna i Gábi moc dobře vědí, že ano, protože jen přežívat přece nestačí…

Číst hispánské autory se mezi scifisty zas tak moc nenosí. Zvlášť, když nejde tak úplně o fantastiku, to už je vážně na pováženou. Tak proč vás s tímto Španělem, který si ujíždí na fantaskních textech, vůbec otravuji? Protože Stín větru je sakra dobrý příběh.