Když jsem brala tuto knihu do ruky, zajímalo mě, zda vydat prvotinu teprve šestnáctileté česko-italské autorky je skvělým marketingovým tahem, nebo editorskou sebevraždou. A možná, že ani jedno. Prostě jen stačí snít, psát, mít úžasné příbuzné a potkat Michala Davida.

V rozmezí celých patnácti let a na ploše takřka poloviny světa se odehrává povídkový román Tomáše Bandžucha Ve službách republiky. Kulisu pro podstatnou část příběhů však představuje, jak samotný název knihy napovídá, malebné území První republiky, případně německé sousedství.

Otec Kate vždycky říkal, aby se k lidem nevázala. Říkal, že mít opravdové přátele, na kterých člověku záleží, je nebezpečné. Přestože jinak ho Kate ve všem poslouchala, u tohoto se tak nestalo.

Už je tomu pár let od doby, kdy vyšel poslední díl Harryho Pottera – úžasné série, kterou si oblíbily tisíce čtenářů po celém světě. Od té doby se mnoho spisovatelů snaží napsat něco, co by se slávě brýlatého kouzelníka alespoň trochu vyrovnalo. Dalším takovým pokusem je i Smaragdový atlas Johna Stephense.

Jedna ze slabších novel Zelaznyho se konečně dočkala českého překladu. Pro autorovy fanoušky je to důvod k opatrnému jásotu – možná se jim díky vydavatelskému úsilí Strak na vrbě podaří zkompletovat všechny Zelaznyho knihy v jednom formátu. Otázkou je, jak se na novelu budou dívat ostatní čtenáři, zvyklí na podstatně lepší knihy tohoto populárního autora.

To, že Poláci umí psát fantastiku i na světové úrovni, už dokázali autoři jako Sapkowski či Lem. Od našich sousedů k nám však přichází i další zajímavá jména. Poslední horkou novinku nám před Vánocemi nadělil Laser-books a jde o titul tuze zajímavý.

Blackout, elektrická smrt… Tento pojem jste už jistě slyšeli. O tom, jak by se v takové chvíli zachovali Američané, víme dost z katastrofických filmů. Kovanic nás ale zavede hlavně do Prahy a na český venkov. Skrze typickou českou rodinu se podíváme na to, jak bychom se s nastalou situací vyrovnali u nás.

Venkovní teplota šplhá k deseti stupňům, vstáváme za světla, někdy nás to slunce i probudí. Konečně se blíží jaro… A s ním i procházky, výlety a jiné cestování. Na tuto vlnu se naladila i březnová Pevnost, která nám přináší dobrodruhy všeho druhu. Od knižních přes filmové až po opravdové, kteří žili nebo žijí v našem reálném světě.

Scott Westerfeld se opět vrací na náš trh, tentokrát s druhým dílem své „bio-rádobysteampunkové“ ságy. Po Leviatanovi se tak můžete seznámit s další gigantickou potvorou schovanou pod mytologickým jménem, samotným Behemótem.

Varování: toto není epická fantasy, na jakou jsme od Anny Šochové zvyklí! Je otázkou, zda je to vůbec fantasy, i když pár typických rekvizit žánru by se zde našlo. Autorka nás tentokrát zavede do téměř tuctového prostředí středoškolského srazu, na kterém se neděje nic zvláštního.