V první polovině devadesátých let se rozhodně děly věci! Rozpad republiky, touha po připojení se k Západu, což nakonec skončilo rozčarováním z probuzení se v otrocké výrobní kolonii pod názvem Česká republika. V rámci přijetí do EU se náš stát navíc zavázal být vděčným trhem pro zboží druhé a třetí jakosti. To je však ještě nejasná hudba budoucnosti a zatím lidé hltají vše západní a americké, obzvláště horory, které již nejsou nedostatkovou komoditou. A do tohoto emočně bouřlivého období plného nadějí a opravdu jen snů o bohatství vstupuje Jan Hlubek se svým příběhem. Naivně a absolutně nepřipraven.

Světlo věcí konečných je třetí a závěrečnou knihou trilogie Licanius spisovatele Jamese Islingtona. Narozdíl od Ozvěny věcí budoucích, která přímo navazuje na první díl, Světlo věcí konečných začíná zhruba rok po událostech druhé knihy.

Dobrodružství firmy Nedomý & Prus konečně pěkně pohromadě v jednom luxusním svazku.
The lunatic is on the grass
The lunatic is on the grass
Remembering games
And daisy chains and laughs
Got to keep the loonies on the path

Co se vám vybaví, když si přečtete tato jména pohromadě: Renčín, Doseděl, Dvořák, Šochová, Veselá, Haideingerová? A k tomu si představíte rozostřenou postavu kráčející v noci tajemnou uličkou starého města? Ano, správně. Řeč bude o hororu, jak je prezentován v antologii České temno.

Co svět světem stojí sužují lidstvo přírodní katastrofy, války a pandemie. A to i v našem osvíceném jedenadvacátém století. Každý na takovou globální či lokální krizi reaguje jinak: někdo zvolí sebevraždu, jiný se začne utápět v alkoholu či drogách. A pak jsou tu tací, kteří se snaží z takové neblahé situace vypsat. Proč? Protože i spisovatelé ve válce trpí a pandemie se jich dotýká jako každého jiného člověka. Není to tak dávno kdy celý svět zasáhla pandemie Covidu. Jak to celé probíhalo máme všichni v živé paměti. Přesto, anebo právě proto, se s ní někteří autoři pokusili vypořádat po svém, tedy psaním.