Knih pro mládež vychází slušné množství. U málokteré z nich však máte pocit, že by si ji mládež doopravdy MĚLA přečíst. Ještě ojediněleji pak nutkání vnutit ji i dospělákům. A právě mezi tyhle vzácné výjimky se kniha Lois Lowryová vejde.

Na pokračování postkatastrofického sci-fi thrilleru Přechod od Justina Cronina jsme museli čekat přes dva roky. Přiznám se, že přesto, jak se mi první díl líbil, jsem na tuto trilogii pozapomněl. Proto na mě zapůsobilo vydání druhého dílu trochu jako blesk z čistého nebe. Přízvisko bestseller poslední dobou získává více knih, než by bylo zdrávo, a ne vždy zcela po právu, což mnohdy vede ke zklamání pramenícímu z vysokého očekávání. K Přechodu jsem tedy přistupoval obezřetně, výsledek mě však mile překvapil. I proto jsem od Cronina očekával, že nasazenou laťku minimálně udrží i ve Dvanáctce.

Dívka s horkou hlavou a talentem na maléry: Riley, napůl upír, napůl vlkodlak, spoléhá hlavně na instinkty a věří jen svému bratrovi. Pro ránu ani pro ostré slovo nejde daleko, do všeho se vrhá po hlavě a na nohou nosí lodičky s dřevěnými jehlovými podpatky – mezi krvežíznivými upíry je to totiž celkem praktická zbraň. Její pátrání po záhadně zmizelém dvojčeti je plné rvaček, cákanců krve a zároveň erotického napětí, které ve vlkodlacích roste během týdne před úplňkem.

Nakladatelství Polaris pokračuje ve vydávání knih Neala Ashera. Nový počin nese název „Stín škorpiona“, spadá do „cormakovské“ řady a mapuje začátky kariéry Iana Cormaca. Na pultech na první pohled zaujme špičkovou ilustrací na přebalu, jejíž efekt zcela zastíní tuctovou anotaci na protilehlém konci knihy.

Po více než roce u nás vyšel druhý díl Ruinské trilogie od spisovatele Simona Toyneho a my se tak můžeme vrátit do starobylého města Ruina na jihu Turecka. Události v minulém díle nabraly nečekaný spád. Dokáží novinářka, bývalý voják a detektiv zabránit zániku lidstva?

Čtrnáct, to je věk, kdy se v člověku všechno bouří. Někdo už lítá za bytůstkami opačného pohlaví, někdo se do krve hádá s rodiči, někdo si občas zašikanuje spolužáky, někdo kouří a ochutnává alkohol po litrech, jiní utíkají z domova. Ti všichni jsou však proti Jorgovi, hlavnímu hrdinovi temné fantasy Trnový princ, učiněnými andílky.

Půlka léta je za námi. Nevím, jak pracujícím, ale mě jakožto studentovi to přišlo jako týden. Dobrá společnost je vždy zlodějem času. Jak ta reálná, tak knižní a filmová. Člověk má konečně čas vrhnout se na (zvláště) knižní resty nebo se zkusit pustit do neprobádaných částí fantastického vesmíru. A právě k tomu nám přináší inspiraci i srpnové číslo Pevnosti.

S majorem Konowou Rychlým drakem se čtenáři mohli seznámit zásluhou nakladatelství Fantom Print, které se rozhodlo jít do rizika a uvést na domácí trh dosud neznámého autora Chrise Evanse a jeho cyklus Železní elfové. Po Temnotě kované v ohni přišel zhruba po roce díl druhý, nazvaný Světlo hořících stínů. A temnota, do níž se čtenáři mohli ponořit v příběhu prvním, rozhodně nepolevuje ani na podruhé…

Össeané. Toto slovo vnímají lidé v šestadvacátém století na Zemi a blízkých planetách různě. Náboženští fanatici, ozve se v prvních chvílích. Tak trochu divní patroni s tak trochu divnýma očima, může znít další odpověď. Dodavatelé myceliálních technologií, ozve se vzápětí další. Smrtelné nebezpečí, ozvou se jiní… ale asi jen jako malý zlomek z milionů.

Léto je v plném proudu a s ním i lenošení u vody nebo doma v pelechu. Pro tuto vysoce sportovní činnost je nutno se řádně vybavit. Kromě všech zbytečností jako opalovací krém a ručník je nejdůležitější pořádná zásoba dobrého čtiva. A o něm se dočteme kde? V Pevnosti přeci. A pokud je vám opravdu vedro, představte si, jaké počasí je asi na Divokém západě …