V srpnovém čísle XB-1 se můžete těšit na práce hned tří zahraničních autorů, z nichž dva u nás mají vybudované docela slušné jméno. Najdete ve všech dobrých trafikách.

Martin D. Antonín se dal na vaření. Nejprve čtenářům naservíroval kvalitní hovězí a teď podává desert. Na menu dne jsou Andělské rakvičky uvařené podle původního receptu – divoké, bláznivé a humorné. Před četbou je třeba řádně vyhládnout, protože tato kniha je megaporce textu ke strávení.

Henry Kuttner sice není nejuznávanějším a nejslavnějším klasikem fantastiky, jeho knihy však za pozornost stojí. Zvlášť když se autor rozhodne provětrat začpělé a nevelké pole humorné scifi. Málokdy se člověk dokáže od srdce zasmát. Ještě méně se tak stává při četbě knihy. Takže otevřeme stránky tohoto titulu a nechme se překvapit, zda se to tentokrát podaří.

Představte si planetu (jmenuje se třeba Kalgaš) se šesti slunci, kde je každý den, každou hodinu a minutu nějaké či nějaká na obloze. A pak, jednou za čas, tedy přesně za dva tisíce čtyřicet devět let, je na obloze jen jedno a to je ještě překryto drzým a do té doby neviditelným tělesem tak, že nastane absolutní zatmění. Co to znamená pro civilizaci, která nezná tmu a pouhá patnáctiminutová jízda temným tunelem dokáže jejím příslušníkům buď vážně psychicky uškodit, nebo je dokonce i zabít? Samozřejmě, že totální katastrofu.

Loki, král a patron podvodníků a zrádců, lstivý bůh falše, se ve svém životě drží jediného pravidla: přežít. Tato vlastnost z něho nakonec učiní „posledního“ (byl pouze adoptovaným Ódinovým synem) z majestátného rodu Ásů, pánů kdysi bájné Valhaly. Loki má totiž čich na vítěznou stranu, a protože se neštítí změnit barvu dresu, včas se přidá pod Andělský prapor, drtící všechny světové mytologie a démony pekelné ve jménu svého boha taktikou najdi a znič.

Dalo by se říct, že srpnová Pevnost je legendární. Proč? No přece Harry, ne? Avšak nejen on, ale třeba i zásoba povídek na letní deštivé dny.

Nepopiratelný úspěch knihy Žáby v mlíku, pojednávající o alternativní historii událostí okolo klíčového roku 1938, si vynutil pokračování. Objemný druhý díl „žabího cyklu“ nese název Žába a škorpion. Na rozdíl od Žab v mlíku, které autor označuje za mystifikaci, nese Žába a škorpion podtitul Fantazie o jiné II. světové válce. Zatímco v Žábách byla popsána reálná historie, která se v jednom klíčovém bodě od naší reality oddělila a pokračovala paralelní cestou, Žába a škorpion je čirá fantazie, popisující logický vývoj dějin po válce, ke které ve skutečnosti nedošlo.

Letní měsíce jsou prý obdobím knižního sucha. V mnoha ohledech to asi platí a mnozí z nás se vrhají s nadšením lovců, archeologů i čirých voyeristů na haldy trháků, které nebylo možné přečíst kvůli škole, zaměstnání, onemocnění domácího mazlíčka nebo „jejich“ spiknutí… A najednou hrozí, že nám uniknou malé radosti. Knihy, kterou asi ve výročních žebříčcích a zprávách o předání cen nealezneme, ale které minout by přesto byla škoda…

Bratři Leandrosovi jsou zpátky. Ve čtvrté části oblíbené knižní série se vracejí hrdinové známí, neznámí, údajně mrtví, monstra, zrůdy z pověstí a mnozí efektové, až z toho člověku jde hlava kolem. Jedno vím jistě: kdyby mě Kal s Nikem potkali naživo, ani nepoznám, co mě zabilo. Já se totiž netajím s tím, že mě hrozně baví, když ti dva mají trable. A čím hůř pro ně, tím líp pro mě.

Už je tady John Taylor, který se na Noční straně dokáže postavit prastarým démonům a ledabyle si při tom oprášit rukáv svého bílého trenčkotu. Také Eddie Drood se určitě nezalekne něčeho nadpřirozeného a klidně se vrhne doprostřed rvačky mezi trollem a upírem, jen aby uchránil řád světa. Je vůbec zapotřebí dalších hrdinů střežících náš klidný spánek? Inu… Simon R. Green si to myslí, a proto rozjíždí novou sérii, která je tematicky paralelní k Noční Straně a Tajným dějinám.