Pod hlavičkou nakladatelství Laser-books vychází ucelený omnibus britského autora Michaela Johna Harrisona Viriconium, který obsahuje tři kratší romány a sedm povídek ze stejného světa. Poslední z těchto děl spatřilo světlo literárního světa celých čtrnáct let po prvním (vznikala v rozmezí let 1971 až 1985), tudíž je kniha dokonalou ukázkou vývoje Harrisonova tvůrčího stylu. Zároveň také představuje základní kameny jednoho pitoreskního a spektakulózního žánru jménem New weird.

Po sezoně vyšlo velmi příhodně po sezoně – tedy po letních prázdninách. Příběh se odehrává ve třech zářijových dnech u pobřeží státu Maine. Naštěstí se stal před třiceti léty a naštěstí jej stvořil v hlavě Dallas William Mayr (pravé jméno Jacka Ketchuma), protože jinak by toho byly ještě dnes plné noviny.

Nebe. Slunce. Hvězdy. Čerstvý vzduch. To vše je pro obyčejného člověka zcela všední. Ne ale pro lidi, kteří žijí v moskevském metru v románu ruského spisovatele Dmitrije Gluchovského. Pro ty znamená každý den boj o holý život. Zdá se, že boj s nepřízní osudu a všudypřítomnými mutanty nemá konce. Jenomže někdy se objeví i horší věci nežli mutanti…

Svatá válka, paralela evropských křížových výprav, armáda monstrózních rozměrů jak početností, tak činy a velikostí jmen, míří na jih dobýt země pohanů. Unáší s sebou postavy, které netuší, že je čekají duševní i fyzické proměny, o kterých se jim ani nesnilo.

Na pultech knihkupeckých se objevil 18. díl Agenta JFK. Za normálních okolností by recenzent jen pokrčil rameny a kytku i bednu granátů omotanou mašlí si nechal spolu s gratulacemi na nějaké pěkné kulaté číslo. Osmnáct let je sice pro fyzickou osobu důležitým životním milníkem, u knižních sérií se to ale bere trochu jinak.

Každá kniha potřebuje nápad, na tom se shodneme všichni. Bez dobrého nápadu může pracovat jen opravdový mistr slova. Ale přes sebelepší ideu je nutné i něco navíc – uplatnění, gradace, umění psát… Tato kniha není nudná či nezajímavá, ale na rovinu, některé z těchto podmínek opomíjí.

Oberhochwald, Teufelheim a nakonec Eifelheim. Kdo by se měl zajímat o jakousi německou vesničku, která zmizela z povrchu zemského během morového pogromu ve čtrnáctém století? A přece se takový člověk najde, cliolog, kterému prostě nejde do hlavy, že by se na toto bílé místo na mapě za tolik staletí ani jednou nevrátili lidé bydlet. Visí nad dávno rozpadlými zbytky středověké vesnice opravdu ďábelská kletba, anebo je to něco jiného?

Jedním ze subžánrů, který mezi čtenáři české a slovenské fantastiky hodně frčí, je historická fantasy. To platí od dob, kdy byl napsán Stín modrého býka, a hodně ji proslavili i autoři Jaroslav Mostecký, Juraj Červenák či editor Ondřej Jireš. I proto je nápad méně známých autorů sepsat historickou fantastiku celkem dobrým receptem na velmi čtený titul. Wilth Ahwa je sborník povídek právě mladých autorů, kteří na svoji pozici v síni slávy teprve čekají. Pojďme se tedy podívat, jestli do ní mají aspoň trochu nakročeno.

U svinibrodského krčmáře Puchýřka se občas sejde zajímavá společnost. Pivo se prolévá hrdlem, které pak svlaženo se cítí vyprávět pozoruhodné, vpravdě neuvěřitelné příběhy. Třeba ten o vraždícím démonovi, hazardu propadlém lovčím, jednorukém žoldnéři a tajemném muži jménem Volkan. O tom, jak se vydali do hlubin Černého hvozdu, jak pronikli až k jeho srdci a co tam nalezli. O výpravě, která změnila svět…

V zářijovém čísle XB-1 nalezneme šest povídek, rozdělených rovným dílem mezi zahraniční a tuzemské autory. Čtenáře jistě potěší široké spektrum žánrů, od hard sci-fi přes humor až po temný středověk Míly Lince. Takže s chutí do toho.