Ano, název je odvozen od Velkého bratra. Ne toho, který tě vidí ve známé reality show, nýbrž od toho původního, který tě viděl v legendární Knize (velké K v tomto případě není chyba) George Orwella 1984. S ní však nemá román Coryho Doctorowa mnoho společného.

Po roce je zde další díl sci-fi série Ztracená flotila. Válka mezi Aliancí a Syndiky se v Campbellově podání zužuje na duel Geary versus Syndikové, přičemž Aliance zůstává někde tam venku. Alianční flotila je po několika vítězstvích a pokusech o odtržení části flotily pod vedením „tradicionalistických“ důstojníků pokračuje ve dlouhé cestě domů. Syndikové se učí a je stále těžší vymýšlet nečekané taktické tahy.

Ne nadarmo varují rodiče děti, aby si od cizích lidí nic nebrali. Sladkosti, hračky, prostě NIC. A stejná, ne-li větší, obezřetnost je na místě, pokud místo “laskavého strýčka” před školou potkáte ve sklepě skřítka slibujícího splnění všech vašich přání, přičemž na oplátku chce jenom kapku krve.

Uctívači pokleslých žánrů, spočtěte si, kolik ročně vychází knih, jež byste si doma mohli zařadit do žánrové škatulky s tučně nadepsaným nápisem “Steampunk“. Sečtěte raději všechny za posledních pět let. Vystačí vám jedna ruka? Oddechněte, moji bratři, a s alespoň drobnou úlevou vztyčte další prst, zpod země se totiž valí Zemětřas americké spisovatelky Cherie Priestové.

Cena Karla Čapka je (mimoto, že je faktickým dědečkem všech našich tuzemských literárních fantastických soutěží) výjimečná také tím, že jejím produktem není jeden sborník, ale většinou hned dva. Jeden prací vítězných a druhý prací zajímavých, které ale na výhru nedosáhly. Mlok to není, ale k několika pěkným kouskům si přičichneme i zde.

Conan, tohle jméno je ve světě fantastiky pojem. Stejně tak jméno jeho tvůrce Roberta E. Howarda. Toho využívají spisovatelé, kteří se snaží na mistrovo dílo navázat. A jak už to tak bývá, někdy se jim to daří hůře a někdy lépe. Do jaké z těchto kategorií patří dílo z pera Andrewa J. Offutta?

Jiří Kulhánek si přečetl Božskou komedii od Dante Alighieriho a pak napsal svou vlastní verzi. Oproti renesančnímu básníkovi příběh značně vyšperkoval a podrobně rozvedl důsledky, které jedna taková nevinná výprava může mít.

19. století. Dobrodružství číhalo za každým rohem, Evropa zápasila s “břemenem bílého muže” a gentleman si mohl zajet do Indie s úmyslem postřílet padesát tygrů, aniž by mu šli po krku krom dravých šelem i ochránci přírody. A také se psalo. Rozvláčně, pomalu, důkladně. O trochu jiném chápání světa a úlohy páně spisovatelovy nemluvě.

Ondřej Neff se novým románem pokusil rozvířit vody humorného hororu. Vybral si celkem nosné téma – v Evropské unii se schyluje k obnovení trestu smrti a stát vypisuje rekvalifikační kurz na pozici kata. To by v tom byl čert, aby se u toho čtenář nepobavil…

Z kyberpunku tak, jak ho známe, se stala běžná součást literatury, nic kritického, nic objevného, a moderní popkultura sešrotovala všechnu tu kritičnost na kulisy pro klasické příběhy. Něco takového dělá, ovšem s citem, zkušeností a láskou k žánru Elizabeth Bearová ve své druhé knize trilogie s názvem Zjizvená.