Jsme tu sami? Nebo tam nahoře je ještě někdo další?
Tuhle otázku jsme si, alespoň v duchu, pod temnou hvězdnatou oblohou již položili asi všichni. Odpovědí nám však bylo jen mlčení zdánlivě nekonečného prostoru nad hlavou a nejistota Fermiho paradoxu (pokud tedy nejste zrovna Ivo Benda, samozřejmě).
Co nám však (zatím) upírá realita, je možné si dopřát pomocí fantazie. A to buď té své, nebo té, kterou vám pomocí některého z médií zprostředkuje někdo jiný.

Skalburg, kdesi na severu, kde vlci dávají dobrou noc. Hradní pán právě spadl z věže a jeho vrah si mne ruce. To ještě netuší, že bude mít brzy hosty a radost ho přejde, až zjistí, že zahrávat si s vlkodlaky a lesními žínkami není jen tak. Figurky jsou rozestavěny a šachová partie může začít.

Novinka z Planety9 Hrdinové umírají slibuje divokou kombinaci futuristického světa budoucnosti a klasické fantasy. Nemějte strach – vše je vysvětleno a vyargumentováno a dokonce se tyhle dva světy podařilo výborně propojit. Za vším stojí jedna „reality show“, na jejímž vysílání si filmové studio chce pěkně nahrabat!

Číst knihu, která je součástí nějaké větší série, bez znalostí knih předcházejících, může být někdy výzvou. Čtenář může některé souvislosti nepochopit, protože nezná předcházející události. Je to ale výzva pro i autora zda dokáže jednotlivým příběhům dát takovou podobu, aby neznalost děje těch předcházejících nebyla pro čtenáře omezující.

Na Fantasy Planet už vyšly recenze na spoustu zajímavých titulů. Ale troufnu si říct, že kanibalský lehce romantický a lehce hororový road trip jsme tu ještě neměli. Navíc byla kniha Do morku kostí v minulém roce zpracována i filmově, takže na téhle netradiční kombinaci rozhodně něco bude!

Fantastika má mnoho tváří. Kniha s dlouhým názvem Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy nabízí jednu z těch méně obvyklých – lehké, nadýchané a pohádkově laděné čtení. Nenáročná kniha s mnoha kouzelnými momenty a trochou poučení, nic víc, nic méně.

Jak asi bude vypadat svět za 160 let? Tuhle otázku si pokládají nejen snílci či vizionáři, ale také spisovatelé sci-fi. Mezi ty posledně jmenované patří rovněž Zuzana Strachotová. Autorka dvoudílné dystopie Devět dní a Devět nocí, milovnice anime a fanynka hry Cyberpunk 2077 nás ovšem tentokrát ve své novince Vypůjčený čas nezve do válkou zničeného postapo světa, ale do megapole zářící milióny světel, v níž vedle sebe šťastně žijí lidé a bioroidi (uměle vytvořené bionické organismy). Nastal věk blahobytu a prosperity. No, jak se to vezme.

Věci se prostě dějí. Jen blázen by v nich hledal vzorce nebo dokonce záměr. Jenže co když existuje hra, o které ví jen pár vyvolených a která zasahuje do našich každodenních životů? Co když nejste jen dostatečně dobří hráči a nedokážete odhalit dobře ukryté stopy a nápovědy? Možná stačí jen pozorněji koukat kolem. Možná. A nebo je to všechno nesmysl.

Na návštěvu do jiného kraje zve stejnojmenná antologie povídek všech možných fantastických žánrů. Těšit se můžete na pestrý žánrový koktejl – od epické fantasy, arcanepunku, retellingu, přes kyperpunk, magický realismus až po horor. Spojovat by je mělo jedno slovo – moderní.

Michaela Merglová je samé překvapení. Přesto, že čtenáři mají její jméno spojeno s fantasy meč a magie, střihla si tato autorka v antologii Krásky a vetřelci úspěšný výlet do žánru sci-fi a nyní se dost nečekaně vydává do vod psychologického thrilleru s prvky fantastiky. A vězte, že ani tahle cesta mimo obvyklou „škatulku“ není slepá ulička – Merglová stvořila přemýšlivý detektivní příběh plný palčivých témat, který to do čtenáře emocionálně napere!