Do jaké míry formuje prostředí charakter člověka a jak člověk svým charakterem prostředí utváří? Asi věčná otázka bez zjevného řešení, která se však stává aktuální vždy, když jedinec svůj dřívější životní prostor opustí a zcela nevědomky si jeho část bere s sebou do toho nového. A i něco navíc v podobě vlastního neoddělitelného prokletí.

Malá kniha, která nabízí spoustu zábavy – i tak by se dalo v krátkosti charakterizovat Sto skořápek podruhé. V relativně krátké době servíruje Pavel Skořepa druhou porci svých Skořápek ve formě drabble. Jinými slovy – musí nacpat příběh do sto slov. Sto. Slov. To už je pořádná výzva, a autor se s ní opět popasoval s elegancí sobě vlastní.

Štěpánka zdědila po svém strýci, známém spisovateli, velkou část jeho majetku. A spolu s ním i tajemství, které se přihlásilo o slovo „tak nějak samovolně“. Naštěstí ale není na řešení záhady sama – jejím parťákem se stává Smrtislav Hezoun, prvotřídní detektiv – a navíc kostlivec! Hledání žezla Prapředků může začít.

Qurand, svět podobný tomu našemu. Má svůj vesmír s planetou Zemí a pluje Urulókou, jež je zdrojem magie, a tak není tkanivo světa dokonale pevné a prosakuje do něj tvořivá látka snu… Nějak tak popisuje jím „objevený“ svět Jan A. Kozák, který do něj umístil svou Ságu o Lundirovi.

Leoše Kyšu bude většina našich čtenářů znát jako Františka Kotletu aka Řezníka z Bruntálu. Tentokrát si však sundal svoji řeznickou zástěru, odhodil své fantastické alterego a nabízí pohled na Bruntál trochu jinýma očima. Jak by to asi vypadalo, kdyby nedošlo k odsunu Němců?

Pro fanoušky děl Miroslava Žambocha stačí jediná věta: „Koniáš a Bakly spolu – v jedné knize!“. Ano, Mrtví muži jsou kniha pro fanoušky, návrat ke kořenům těchhle dvou kultovních „dědků“ české fantastiky a zábava jako za dob, kdy se tyhle postavy začaly prohánět po stránkách knih. Znova si rádi s nostalgií připomenete, proč tyhle dva chlapíky máme tak moc rádi.

Rádi si hrajete a baví vás gamebooky? A že byste rádi nějaký pěkně mrazivý, atmosféricky, a třeba i v duchu příběhů H. P. Lovecrafta? Nakladatelství Knihy Veles by tu mělo knihu pro vás jako dělanou – Dům na Strážném vrchu.

Hranice držící obyvatelstvo „uvnitř“ padly. Válečné šílenství je za dveřmi, ale lidé propadají zcela jinému šílenství. Teď, když konečně můžou a nic je nedrží, vydávají se za bájným pokladem ukrytým na mytickém místě zvaném Akvabanka. A na cestě je i bard Velihra s jeho společníky – i když z trochu jiných důvodů.

Lidé nosí v hlavách různé věci. Ale červi? To by byl přece horor! A horor to vážně je, protože v duchu tohoto žánru se nese povídková sbírka Červi v hlavě. Dostaveníčko si dala čtveřice autorů, kteří jsou stále spíše ze škatulky začínajících, a v duchu žánrové klasiky pouští tenhle kvartet hrůzu a ordinuje čtenářům husí kůži.