Ovčákova dcera, co to pro boha je za fantasy? Není to pohádka? Holčička, co chce být hrdinkou, takových tu bylo. A když se ještě podíváte na vnitřní část obálky, kde se dozvíte o zloduchu Kocourkovi, to už je moc, co? Ani netušíte, jak jste všichni vedle. Protože ty samé myšlenky jsem musel velmi rád po přečtení přehodnotit.

Velkolepá barevná encyklopedie vozidel a plavidel z populárních Star Wars zhruba pokrývá období od E I po polovinu války s Yuuzhan Vongy (knižní série The New Jedi Order). Celá publikace je přehledně rozdělena na několik částí.

Nikomu nic nemá být svaté a úspěch předchází zesměšnění, toť nepsané heslo parodistů. Matrixovská trilogie již před nějakým pátkem skončila a teď nastává čas sklizně lidových interpretací.

Připomeňme si hlavně dříve velmi populárního spisovatele Pierse Anthonyho. Magický pramen je pokračování knihy Chameleón a zaklínadlo. Potěší hlavně příznivce pohádkovejší fantasy.

Vikingské příběhy vždy slibovaly slanou vůni moře, tvrdé muže, třesk oceli, potoky krve a vyhřezlá střeva, to vše v drsně realistickém podání. Jaroslav Mostecký naplnil v tomto směru čtenářovo očekávání vrchovatou měrou.

Nakladatelství Triton vydává v nové, jednotné úpravě všechny knihy ze Zeměmoří. Na podzim má vyjít dosud poslední román Jiný vítr, teď se však ohlédněme za prvním dílem celé série. Jaký je cyklus o Zeměmoří? Čím je výjimečný a co přináší jedinečného i v době přesyceného trhu s fantasy literaturou?

Conanů už bylo, pomyslí si leckterý čtenář. Ale pozor! Toto je sbírka devíti povídek, které na základě nálezů z Howardovy pozůstalosti dali dohromady pánové Carter a De Camp a které vycházejí v Čechách v knižní podobě (v jednom svazku) poprvé. Navíc by mělo tuto sbírku někdy koncem roku následovat pokračování „Plamenný nůž“.

Tak tu máme dalšího Marka Stona. Příběh Jaroslava Mosteckého je přes zachování většiny tradičních atributů jiný, než na jaké jsme zvyklí. Přes všechny narážky na předchozí díly a občasná humornější odlehčení jde o (ve svých důsledcích) relativně temnou klasickou „časovku“, poznamenanou do jisté míry současným zájmem o Mars, který je dějištěm příběhu.

Když jsem kupoval román Jaroslava Mosteckého „Útesy křiku“ (mimochodem s velmi vydařenou obálkou od J. P. Krásného), očekával jsem profesionálně napsaný dobrodružný příběh a nezklamal jsem se. Zřejmě půjde o jeden z nejlepších příběhů žánru temné fantasy u nás nejen pro tento rok, ale i po několik let následujících.

Minulý díl skončil úprkem a uschováním se v úkrytu, který by mohl hrdinům poskytnout jakousi výhodu v boji proti agresorům. Konečná konfrontace se nezadržitelně blíží a docela jasný konec je za rohem. Stačí si jen přečíst, jak se vše odehraje.