Ať si kdo chce co chce říká, František Kotleta je v dnešní době už pojmem, možná až kultovním autorem české akční fantastiky. Na každou jeho knihu se netrpělivě čeká, a právě očekávání mohou být největším nepřítelem. S radostí můžeme konstatovat, že Černá smečka je krokem zpátky dob, kdy Kotleta ještě nic nevymýšlel a psal čistou, nekompromisní a především těžce nekorektní akci. Lidi démoni a věci mezi nebem a zemí (třeba odlétající končetiny) – TO je Černá smečka.
Je mi velkou ctí přivítat v tomto vánočním rozhovoru a současně vyzpovídat jednoho z předních žánrových překladatelů z angličtiny a současně také zakladatele a majitele nakladatelství Medusa, ve kterém vydává a propaguje ženskou weird fiction stránku hororového žánru. Záludné otázky jsem si připravil pro Romana Tilcera.
Proč se elfský národ rozpadne a část odejde žít do podzemí? A co nastane, když se skřeti, trpaslíci a temní elfové rozhodnou obývat stejný podzemní prostor? Jaký řád tu asi vznikne? Kdo bude lovec a kdo lovený?
Jak by asi vypadalo setkání s naprosto odlišnou mimozemskou inteligencí, natolik cizí, že by snad ani tu naši lidskou při návštěvě naší planety Země nepostřehla? Přinejmenším by jistě došlo k velmi bolestivému pošramocení lidského ega, nehledě na zanechání množství nezodpovězených otázek. O zanechání hmotných artefaktů neznámého smyslu a funkce ani nemluvě.
Jméno Martiny Eretové mohou mít čtenáři spojeno spíše s kriminalistikou (ať již tou televizní, nebo podcastovou) než s fantastikou. Ale první díl Mýtoversa je na světě a vypadá vážně skvěle, což je skvělá příležitost položit Martině Eretové pár otázek. Díkybohu, obešlo se to bez vražd!
Mýtoversum. Svět, ve kterém je možné snad vše, a ožívají v něm pověry, mýty i objekty lidské víry. A tak se může stát i to, že se současná novinářka zatoulá do Prahy padesátých let. A že se v jejích stopách vydá záchranná výprava s mužem zákona v čele. A budou se dít věci!
Kouzla, jednorožec a drak, o vše na čtenáře čeká v nové knize Václava Dvořáka. Jenže Dvořák po Písečnících a Finisovi nepřesedlal do říše fantasy, ale stále se drží žánru sci-fi. A tak se jedná o kouzla genetická a pohádkové bytosti se budou pohybovat na palubě kosmického raketoplánu.
Vánoce jsou svátky klidu, kdy si můžete zalézt s knížkou a číst si. Třeba o Vánocích, cukroví… a taky o monstrech a krvi, protože přesně tak mají Vánoce milovníci fantastiky rádi. Bohaté povídkové menu servírují v roli editorů Michaela Merglová a Petr Brožovský. A to si pište že našim zvídavým otázkám neunikli!
Dovolíme si trochu parafrázovat úvody jednotlivých povídek:
Jednou v roce, na Vánoce,
čtenář knihu vyloví,
z jejích stránek se pak linou
krev, monstra a cukroví.
Ano, přesně na tyhle tři věci (a mnohem víc!) se může čtenář ve sbírce vánočních povídek těšit. Editorské duo Michaela Merglová a Petr Brožovský si sezvalo zajímavou sestavu autorů a Vánoce už nikdy nebudou jako dřív. Tedy, pokud ještě nějaké další vůbec budou.
Když v roce 2018 vyšla Krev pro rusalku, zdálo se, že je její autorka Kristýna Sněgoňová zjevením. Jen ti nejfousatější znalci domácí fantastiky věděli, že její prvotina je v podstatě rozšířením povídky Zadostiučinění, kterou tato nadaná povídkářka napsala již dříve. Faustovsky laděnou noir detektivku tehdy ovládl Dominik Stolbenko. Démony zmítaný vyšetřovatel, který měl za úkol potírat kriminalitu víl, ale ošklivě se zapletl s jednou z nich, si srdce čtenářů nezískal. Zato svět, v němž bývalé spojenkyně lidí nyní stojí na okraji společnosti, nadchl čtenáře natolik, že se Krev pro rusalku dočkala nejen druhého, upraveného vydání, ale také pokračování s názvem Krev pro divoženku, v němž se autorka do světa Pospolitosti vrací.