O Praze bylo už napsáno mnohé. Mnoho autorů i autorek se vyznalo ze své lásky i nenávisti k tomuto městu, mnoho tklivých veršů spatřilo světlo světa… Ale Stověžatá stojí dál a stále je zdrojem inspirace i fascinace. A nyní se stala středobodem povídkové sbírky Praga Caput Regni editora Michaela Bronce – a vy, čtenáři, se přesvědčíte, že o Praze ještě zdaleka nebylo napsáno vše. A nejspíš budete zírat jaká by Praha mohla vlastně být!
Poznáte to biblické, dokiaľ nás smrť nerozdelí… Čo Boh spojil, mohla rozdeliť iba smrť. Je mnoho vecí medzi nebom a zemou, ktoré sa tiež nedajú len tak ľahko zrušiť. Nestačí sa tváriť, že neexistujú, že sa nestali, že je to nereálne. Druhá strana má vysoké nároky, a je jej jedno, aké obete kvôli nim musíte priniesť.
Antológia poviedok pod značkou HorrorConu sa pohráva práve s touto tématikou. Hlavní aktéri poviedok po smrti túžia, hrozí im, ohrozuje, či sú mŕtvi. Otázka je, ako sa k tomu postaví ich okolie, prípadne, čo s tým mienia spraviť oni sami…
V rámci našeho redakčního projektu Prvňáci zaměřeného na začínající autory a autorky jsme se rozhodli trochu vyzpovídat Michaelu Merglovou, dámu z řad mladých, českých a především nadějných psavců. Dozvíte se spoustu zásadních věcí o jejích láskách, snech (i když pouze těch publikovatelných) i její tvorbě. A nechybí ani recept na literární úspěch!
Co je lepší: mít zlato v hrdle nebo v měšci? A která cesta vede do dívčího klína rychleji: sladké řeči a lichocení nebo hrdinské skutky? Na tyto a mnohé další otázky, na které jste se raději báli zeptat, abyste si nezkazili iluze o chrabrých hrdinech, odpoví ve své prvotině s názvem Píseň oceli Michaela Merglová.
Středověk, sníh, vlci, falešní mniši, rozmazlené královny, nadržení rytíři, masopustní reje, posvátný bílý jelen, divoženky, turnaje, zapšklé čarodějky, ztracený poklad, tajemný les, lapkové, přízraky, prsaté krčmářky, hrachová kaše, smilstvo, šermířské zápasy a hlavně koně, koně, koně…
Jsou kraje, kde lišky dávají dobrou noc. A jsou kraje, kde lišky bojují ve vesmírných bitvách, slyší hlasy ve své hlavě a vůbec dělají všemožné věci, které byste od lišek vůbec nečekali. Vítejte do světa Liščího gambitu, jedné z nejoriginálnějších military sci-fi za hodně dlouhou dobu!
Znáte takové ty knihy, u kterých si říkáte „Teď! Teď něco přijde.“, a ono nic, ale přesto to té knize nemůžete mít vyloženě za zlé, protože byla přeci jen trochu jiná mezi tou spoustou ostatních knih, jež jsou psány podobným stylem? No, Milosrdné přízraky jsou jednou z nich.
Pokud vám jméno April Genevieve Tucholkeová nic neříká, nemusíte se bát, protože mně také ne. Milosrdné přízraky jsou rozhodně první knihou, která u nás autorce vyšla, ale není její prvotinou, neboť v zahraničí má vydaných titulů hned několik a první se datuje do roku 2013 a nese název Between the Devil and the Deep Blue Sea.
Zkoušeli jste se někdy zamyslet, kolik českých spisovatelů dokáže napsat dobrou erotickou scénu? Ačkoliv se to nezdá, je to docela kumšt. A najednou se vynořila Vostrá krása, povídková antologie s tématem sexu a erotiky. A tak jsme této knize plné příslibů s velkým očekáváním nakoukli pod sukně.
S nekromantkou Nixariem ze Zarthu jsme se mohli setkat v povídkovém románu Noční labuť, v němž pomalu prostřednictvím drobných náznaků začala probleskovat mnohem složitější zápletka, která se rozvíjí ve volném pokračování – Perutě noci, jež nám opět přineslo malé, ale sympatické nakladatelství Gorgona Books.
Býval rváčem, zkušeným bojovníkem v aréně. Pud sebezáchovy ho opustil v poměrně raném věku, chuť do života o něco později, chuť zabíjet zatím nikoliv. Jeho jediným cílem se stala ochrana jeho dcery. Cílem, kterému bez mrknutí obětuje vše, dokonce i vlastní život. Bakly. Legenda vonící po krvi.