Pevnost 10/2023: Říjen přeje hororu

Konec roku se nezadržitelně blíží, a v souvislosti s tím není od věci se pomalu poohlížet po nějakých těch dárcích a začít sepisovat seznam případných knižních kandidátů. Co si ale z té přehršle knih, které knihkupectví nabízí, vybrat? Inu, od toho je tady pevnostní posádka, která má v rukávu hned několik tipů!

UCC Dolores: Jeptiška, opilý pilot a spousta problémů

V edici Modrá CREW od jejího založení vyšlo už kde co: pirátský příběh, western, space opera, dokonce i steampunk říznutý velkou dávkou humoru. Sešit s pořadovým číslem 30 však přináší mix toho všeho, a to ve vizuálním balení, které má blízko k sérii Scatche Alestona Ekhö. Ostatně Didier Tarquin, autor Dolores se, slavným scénáristou spolupracoval na populární řadě Lanefeust.

Mrtví muži: Koniáš a Bakly jako „zastara“

Pro fanoušky děl Miroslava Žambocha stačí jediná věta: „Koniáš a Bakly spolu – v jedné knize!“. Ano, Mrtví muži jsou kniha pro fanoušky, návrat ke kořenům těchhle dvou kultovních „dědků“ české fantastiky a zábava jako za dob, kdy se tyhle postavy začaly prohánět po stránkách knih. Znova si rádi s nostalgií připomenete, proč tyhle dva chlapíky máme tak moc rádi.

Batman – Špatný den: Dvě historky z Gothamského podsvětí

Batman za dlouhých 84 let od svého zrození musel čelit slušné řádce padouchů. Mezi ty nejznámější a vůbec nejdrsnější patří rozhodně Joker, ale těsně v závěsu za ním jsou Riddler a Penguin. První se dostal poprvé na scénu v roce v Detective Comiscs #140 z roku 1948, druhý v Detective Comics #58 v roce 1941. Takže Penguin je hned po Jokerovi nejstarším Batmanovským padouchem, a Nigma neboli Hádankář zase jedním z nejnebezpečnějších. Přitom většina z nás je má zafixované jako pošuky s tváří DanyDe Vitta a Jima Carreyho. Na filmovém plátně nebo spíš televizních obrazovkách je oba spojil až seriál Gotham. Je tedy více než bohulibé, že se nakladatelství CREW rozhodlo vydat komiks, který je věnován výhradně jim.

Píšu věci tak, jak jsou, bez příkras, tvrdí Dana Beranová

Loni v listopadu se na pultech knihkupectví objevil román Zpěv straky, který čtenáři přirovnávají k Sapkowského Zaklínači, a to především pro jeho typickou hořkosladkou atmosféru. Přestože v Hostu knihu zařadili k hrdinské fantasy, hlavní postava Henika má k něčemu takovému dost daleko. Nezachraňuje svět a nebojuje s příšerami. Je léčitelkou a jejím cílem je především pomáhat. Užívá dost netradiční léčebné postupy, které kolikrát napravují nejen tělo, ale i duši. Nesporně je takovým alter egem samotné autorky, působící ve zdravotnictví. Danu Beranovou znám už mnoho let. Když jsme se setkaly poprvé, byla ještě členkou jičínského literárního spolku. Mezi těmi usedlými pány, co si šmudlili své básničky o krásných ženách a povídky o životě chrousta, se s fantasy příběhem vyjímala dost nepatřičně. Regionální to mají vždy o něco těžší než ty z Prahy, pohybující se dlouhodobě ve funkčních literárních a nakladatelských kruzích. Přesto se Daně podařilo vydat prvotinu Eva a Kniha poznání (2014) a o dva roky později i povídku Nikdy neříkej nikdy v antologii Žena se lvem (2016). Dana mi byla vždy něčím sympatická a já doufala, že o ní ještě uslyším. Na pár let ale bylo ticho. Když se mi nyní do ruky dostal Zpěv straky, nedalo mi, abych ji nevyzpovídala.

Zpěv straky: Nezabíjím, léčím

Fantasy meče a magie může mít mnoho tváří – a Zpěv straky je toho důkazem. Ačkoliv se Dana Beranová nijak netají svým obdivem k Zaklínači, našla si vlastní a nepříliš prošlapanou cestičku a nabízí potavě napsaný příběh, jehož hlavní hrdinka zasvětila život snaze o ochranu slabších a především péči o raněné. Na scénu přichází léčitelka a čarodějka Henika!

1 7 8 9 10 11 849

Nové knihy v eshopu