Je lepší příležitost vyzpovídat autora než při příležitosti vydání jeho nové knihy? Pokud ano, moc jich neznáme, a tak jsme ještě za čerstva vyzpovídali Marka Skřipského a přeptali se ho na jeho novinku Děsy první republiky.
Je lepší příležitost vyzpovídat autora než při příležitosti vydání jeho nové knihy? Pokud ano, moc jich neznáme, a tak jsme ještě za čerstva vyzpovídali Marka Skřipského a přeptali se ho na jeho novinku Děsy první republiky.
Kdo zná tvorbu Marka Skřipského, ten už podle názvu knihy tuší, co od jeho nové knihy (ačkoli vyšla v nakladatelství Laser a ne u Strak na vrbě jak bylo doposud zvykem) může očekávat. Pro ty ostatní se teď podíváme na zoubek čtyřem povídkám, které Děsy první republiky obsahují.
Františka Vrbenská, byť je skalní fanynkou série JFK, do ní přispěla pouze jednou, a to dílem Naganty a vlčí máky. Nyní se vrací s novým dobrodružstvím, jehož pořadové číslo je s hodné s číslem odpovědi na otázku života, vesmíru a vůbec. Jaký tedy je příběh s pořadovým číslem 42?
Šógunův popravčí, v Japonsku známý jako Kubikiri Asa (首斬り朝), je desetidílná manga, kterou vytvořili spisovatel Kazuo Koike a výtvarník Goseki Kojima. Stejný tvůrčí tým, také spolupracoval na populární sérii Vlk, samotář a mládě, v níž Kubikiri Asa také vystoupil. Ačkoli byl Šógunův popravčí poprvé vydán v Japonsku v letech 1972-1976. patří k tomu nejlepšímu, co komiksové příběhy o samurajích nabízí, a je jedině dobře, že první díl téhle série nakladatelství CREW vydalo.
Přichází další várka morálních dilemat bělovlasého zaklínače – tentokrát s lehkým ekologickým podtextem.
„Myslíš, že bych marnil svůj čas s nějakým býlím, příteli? Tato vysoká rostlina s unikátní stavbou je dlouhověkým klenotem mé zahrady.“ Zvin mi přejel prsty po páteři a tím opět získal mou pozornost. „V příbuzenství ostatních květin prospívá, ale daří se jí i v městském prostředí,“ pokračoval rozverně s rukou na mém kříži. „Je to solitéra. Aby plně vynikla, potřebuje k životu co nejvíc volnosti.“
Svět knihy, jaro 2024 stánek časopisu Pevnost. Mladý manželský pár. Ona se rozplývá nad krásným pruhovaným polštářkem: „Podívej, miláčku. Ten musíme mít.“ Prodavač snaživě: „Ale to není plyšák, to je obal deskové hry…“ „Bulánci!!!!“ skočí mu do řeči žena. „Na té hře jsem vyrostla.“ Za chvilku si manželé odnáší deskovku Bulánci – Odpočívej v pokojíčku. Žena se šťastně culí a těší se, že si časem pořídí rozšíření.
Jaké to je, když si renomovaný autor drsných fantasy a postapo příběhů odskočí k detektivce a zasadí její děj do rudolfínské Prahy?
„Je tady dokonce i lednička. Sice stará, snad 50 let, ale pivko a návnady dokáže udržet v chladu.“
Jed je již čtvrtým dílem série a shrnutí veškerého dosavadního děje najdete na první stránce tohoto svazku. Pro ty, kdo si ho nepamatují, přesto uvedu jeho stručný souhrn. Svět je v rozkladu, poslední zbytky civilizace představují rodiny, které si rozdělili nejen bývalé Spojené státy americké, ale (jak jsme se dozvěděli ve čtvrtém díle) celý svět. Každá rodina disponuje nejen určitým počtem občanů, které živí a šatí (zatím co oni slouží v jejích ozbrojených složkách, laboratořích, či na farmách), ale také nějakou tou speciální technologií a v neposlední řadě perfektně vycvičeným super vojákem známým jako Lazarus. Carlyleovi disponují dlouhověkostí a jsou ve sporu (nebo spíš válce) s rodinou Hockových. Těm se na sjezdu všech rodin podařilo otrávit hlavu rodiny – Malcolma Carlyle. Lék pro starého pána je v nedohlednu, jeho nejstarší syn Stephen si s nastalou situací neví rady, Hockovi vojáci útočí na pozici v pro Carlyleovy strategicky důležitém městě Duluthu a spojenci rodiny tonou v obavách.