Dlouho jsem nepatřil mezi ty, co by chtěli mít cokoliv společného s tvůrčím psaním, říká Aleš Diviš

Aleš Diviš se může pyšnit svojí Prvotinou Leviar: Králova mlha. A protože začínající autor vždy rád o své knize řekne nějaké ty podrobnosti, odpověděl nám na pár všetečných otázek. Dozvíte se, jak vlastně vznikl svět, ve kterém se kniha odehrává i proč se autor rozhodl hned napoprvé oslovit „velké“ nakladatelství.

Než svět zmizí v mlze…

Kdo by věřil starým povídačkám, že? Třeba té, že když si nasadíte na hlavu korunu a prohlásíte se králem, přijde váš prokletý předchůdce a… Lidi jsou prostě nepoučitelní, a tak stačí jeden nerozumný blázen a na Sylothis se valí magická mlha, hordy nepřátelských satyrů a další katastrofy znamenající brzký zánik celé říše.

Zpěv straky: Nezabíjím, léčím

Fantasy meče a magie může mít mnoho tváří – a Zpěv straky je toho důkazem. Ačkoliv se Dana Beranová nijak netají svým obdivem k Zaklínači, našla si vlastní a nepříliš prošlapanou cestičku a nabízí potavě napsaný příběh, jehož hlavní hrdinka zasvětila život snaze o ochranu slabších a především péči o raněné. Na scénu přichází léčitelka a čarodějka Henika!

Třeba se draci jednou vrátí…

Ostrov Arcosi býval domovem draků a jejich jezdců. S postupem času však mocné bytosti zmizely, ale lidé je nikdy nepřestali obdivovat a připomínat si je. A jednoho dne… Ne, nebude to snadná cesta, ale Milla a její přátelé udělají vše proto, aby draky ubránili před nesprávnými lidmi a obnovili jejich zašlou slávu.

Úsvit černého slunce: Nepřítel před branami!

Alternativní historie je čtenářsky vděčné téma, a když se do ní pustí odborníci na slovo vzatí, je radost podobné knihy číst. A přesně to je případ Úsvitu černého slunce: příjemná a čtivá polit-fiction, která je navíc díky práci pánů Bandžucha a Skřipského v mnoha bodech historicky věrná. Třetí říše pevně drží Čechy ve svých spárech, ale boj nekončí. Tajné služby se přetahují o prastará tajemství a vítězství ve válce se ukrývá za branou.

Parchanti z Jihu – Návrat domů: Kostelní vitráž, do které Jason Aaron praštil baseballovou pálkou

My, kteří čteme Parchanty z Jihu od začátku, víme, že Earl Tubb, který přijel do svého rodného města srovnat pozůstalost po otci, šlápl na kuří oko trenérovi místního fotbalového týmu Runnin‘ Rebs. A že jeho střetnutí s trenérem Bossem skončilo Tubbovou smrtí víme také. S napětím jsme očekávali, že když se na konci prvního dílu na scéně objevila zatím bezejmenná mariňačka, dojde v druhém svazku k vyřizování účtů. Bylo totiž jasné, že jde o Tubbovu dceru. Druhým dílem nám však Aaron trošku podrazil nohy, protože svazek s podtitulem Za trochu krve byl především retrospektivním vyprávěním o dosavadním životě trenéra Bosse. Zároveň jsme se seznámili se životní poutí nadějného hráče Runnin‘ Rebs Bouchače, kterého k sobě Boss připoutal tak silně, že jedinou cestou ze začarovaného kruhu ven byla pro tohoto trenérova nepostradatelného asistenta sebevražda. Ovšem k zúčtování mezi Tubbovou dcerou Bert a trenérem ani teď nedošlo. S velkou nadějí jsme se tedy upínali k třetímu svazku. Vždyť podtitul Návrat domů zněl více než slibně. I tentokrát však scénárista, který miluje svůj rodný Jih, vrazil našim očekáváním pár ran na solar. Není žádným spojlerem, když rovnou napíšu, že ani v tomto díle se střetu mezi Beth a Bossem nedočkáme. To však vůbec nevadí.

Rozhovor s Michaelem Broncem aneb Bloudění knižními končinami od vydavatele ke spisovateli a zpět – část třetí (a prozatím závěrečná)

Třetí část rozhovoru je už spíše osobní výpovědí s množstvím dušezpytných momentů. Samozřejmě nechybí Tři kapitáni, ale věru, není to zrovna veselé čtení. A pokud vás zajímá co bylo dál, určitě nám dejte vědět! Třeba Micheala uprosíme o další kus jeho příběhu.

1 2 3 4 41