„Snad sis nemyslela, že tahle hlídka byla opravdu poslední?“ zeptal se Anton Goroděckij své dcery na konci předchozí knihy. No, Lukjaněnko své čtenáře neujišťoval nadarmo. Nyní si i národ upíra Vítězslava Hrubína může přečíst nový příběh ze světa Noční a Denní hlídky s názvem… Nová hlídka! Rychle jsem se do knihy pustil s nadějí, že obsah bude nápaditější než název.

Epický konec jedné epické fantasy? Závěrečný díl trilogie Věk objevů od Michaela A. Stackpola nás znovu zve do světa plného dobrodružství a magie. Poslední bitva mezi dobrem a zlem je na spadnutí. Půjde nejen o osud císařství, ale i celého světa.

Tajné společenství. Sebevražda. Krvavá oběť prastarému božstvu. A k tomu všemu scenérie anglického venkova, sychravé počasí, a hlavně tajemství Stonehenge. Je zřejmé, že nepůjde o žádnou pohádku na dobrou noc.

Tahle knížka je zábavná a trochu bizarní, ale to nakonec k té naší postmoderně už patří. Milovníci tajemného podivna si přijdou na své do sytosti, protože budou potěšeni nejen slovem, ale i obrazem, respektive naprosto unikátními fotografiemi, které zachycují řadu klíčových momentů příběhu, hrdiny v poněkud zvláštních pozicích a další kuriózní artefakty…

Uvedení prvního románu začínajícího zahraničního spisovatele na náš trh je vždy malým svátkem. Občas sice může jít o krok vedle a je tu určité riziko, že nebude čtenáři přijat pozitivně. To by se však Prstenci singularity, jenž je oceněn Locusem za nejzdařilejší debut roku 2008, nemělo stát. I proto jsou sepsány následující řádky, osvěty totiž není nikdy dost.

Samuel Elánius, velitel ankh-morporské městské noční hlídky, vévoda ankhský a otec šestiletého syna, jede na dovolenou. Ne, není vůbec rád. Venkovany s pohrdavostí typického měšťáka považuje za balíky, samotný venkov za nudný, tak snad narazí na nějaký zločin. Co zločin, Zločin!

Září… Začátek školního roku, konec léta a návrat do práce. To čeká každého z nás. Ale nejen my, i tajní agenti a špiony se vrací do akce. A právě tyto super bojovníky nám zářijová Pevnost nabízí ve velkém. Zaměří se však i na fantasy, a to tu nejmodernější, městskou. Nechybí ani nová herní pecka pro všechny, kdo žhaví počítače. Září a práce? Ale vůbec… Hlavně zábava!

Tak je tu zas něco pro milovníky konspiračních teorií, která sice ani tentokrát nepřináší nic nového, zato se příběh hemží všemi oblíbenými prvky klasických bondovek – střílečky, honičky, všehoschopný hrdina, bohatí magnáti, kufřík s kompromitujícími materiály… Pravda, chybí hezké holky, náhradou se může čtenář bavit volbou různých možností, jak má příběh pokračovat.

Čas plyne. Neúprosně a stále stejnou rychlostí, přestože se nám občas zdá něco jiného, a my s tím nemůžeme nic udělat. Jak se ale může změnit lidský život, když se otáčení země začne zpomalovat a dny prodlužovat tak, že jeden jediný najednou trvá přes sedmdesát hodin? Je lidské pokolení schopné se této změně přizpůsobit, nebo jí nakonec podlehne?

Pokud bych měl na první pohled odhadnout, co spojuje povídky v srpnovém čísle časopisu, řekl bych, že jsou to značně neobvyklé názvy. Po přečtení však tuzemský scifista objevuje příběhy o vztahu mezi utlačovanými a jejich utlačovateli, což vytváří o několik řádů kvalitnější zápletky, než tomu bylo v předchozím vydání.