Dokončen v roce 1962, prvně publikován o deset let později a v českém překladu vycházející až nyní. Časová osa vážící se k románu Philipa K. Dicka Dokážeme vás stvořit nastoluje otázku, proč na něj museli čeští čtenáři takovou dobu; dobu, během níž se v Bílém domě vystřídala hned celá desítka amerických prezidentů. Stojí snad za zpožděním nálepka „experimentální“?
Vše se děje, jako kdyby se vyprávěl pouze jeden příběh, jedno vyprávění, jehož některé útržky se postupně vynořují v paměti, doplňují se nebo popírají. V dlouhé spirále se blíží k temnému srdci, které můžeme pouze tušit v tvrdošíjně se opakujících temných motivech.
Call má problémy. První rok v magické škole nebyl zrovna povzbudivý. Jeho vztah s otcem se navíc neustále zhoršuje, až vygraduje natolik, že Call uteče z domova. Kamarádům se bojí svěřit, protože by o ně kvůli svým temným tajemstvím mohl přijít nadobro. A do toho někdo ukradl magický artefakt… Magisterium opět přináší řádnou porci dobrodružství!
Brandon Sanderson již dávno nemusí čtenářům dokazovat svoji extratřídu. Už prvním dílem cyklu Archiv Bouřné záře, Cesta králů, namlsal širokou čtenářskou obec nejen rozsahem, ale především svojí bezbřehou fantazií a strhujícím příběhem. Nyní se vrací se Slovy paprsků, druhým dílem cyklu (z plánovaných deseti!), a rozhodně jsou na místě otázky, zda dokázal udržet laťku vysoko nasazenou prvním dílem a zda ještě zbyl prostor pro další dávku invence.
Nenápadný, pohybující se na samé hranici fantastiky a ze strany fandomu lehce přehlížený; tak zní heslovitá charakteristika čtvrtého, do post-apokalyptických odstínů zabarveného románu Emily St. John Mandelové Stanice 11, který se pyšní cenou Arthura C. Clarka za nejlepší sci-fi a zároveň proniknutím do užšího výběru mimožánrové americké Národní knižní ceny či PEN/Faulknerovy ceny.
Jednou z novinek od Hostu v závěru minulého roku byla Koruna tří: Prokletý král, první díl trilogie J.D. Rineharta o tyranech, proroctvích a třech sourozencích, kteří musí naplnit svůj osud. A na knihu určenou především mladším čtenářům si nevede špatně.
Mračna se stahují, království se hroutí, cizí armády si brousí zuby na kořist i životy. Na lid padá stín strachu a zoufalství. A uprostřed toho všeho stojí jen jeden osamělý bijec: Khaar, vzdorující až do posledního dechu.
Do českých fantastických vod zase jednou přitekly potoky krve. Chcete akci? Chcete mrtvoly? Chcete hrdinu, který není tak docela hrdina? Počtěte si o boji jednoho muže proti všem!
Trilogii Vlčí věk, kterou Jaroslav Mostecký napsal v devadesátých letech, dávno považujeme za klasiku české historické fantasy. Teď se díky nakladatelství Epocha dočkala i pevné vazby s ilustrovaným přebalem, takže jí to v knihovně sluší a její čelné postavení v žánrové tvorbě jako by tím bylo zpečetěno. Je ale příběh Vikingů Leifa Olafsona a Helgiho Trolla dnes stejně čtivý jako klasický? Jak moc mu uplynulých patnáct let ublížilo?
„Harry Potter pro dospělé!“ znělo ze všech koutů knihkupeckého světa. Blábol. Ne ona kniha, ale ta marketingově prodávající věta, kterou poprvé do světa začalo vypouštět nakladatelství Bloomsbury vydávající tento román (a také sérii o Harrym Potterovi!). Ale dost bylo Potterů.
Zákon praví, že život je posvátný od okamžiku početí. Zapomeňte proto na potraty. Pokud ale s dítětem vydržíte do jeho 13. narozenin, během následujících pěti let ho můžete kdykoli poslat na rozpojení a díky jeho orgánům zachránit mnohem cennější členy společnosti. No není to paráda?