Výňatek z policejního protokolu: Přísahám vám, strážníku – slyšel sem nějakej hluk, vykouknu z vokna a na trávníku u souseda přes ulici, jo, u toho zrzavýho, se řeže vobrovskej brouk s nějakým přerostlým kaktusem či co to bylo. Vážně, já to viděl. Drogy? Ne, nic takovýho…
Znovuoživené nakladatelství Laser se kromě vydávání nových knižních počinů vrací i ke klasickým dílům science fiction. Jedním z nich je i sbírka povídek Jak vypálit Chrome z pera jednoho z výrazných průkopníků subžánru kyberpunku – Williama Gibsona.
Ke studiu na magické univerzitě škádlení se spolužáky a mnohdy i profesory zajisté patří. Jenže když to škádlení trochu přeženete a jednoho z profesorů proměníte v úhlednou hromádku z popela, nezbývá než sbalit si raneček a vyrazit do světa. Co na tom, že vám ten dobrý muž vysvětloval jak se proti podobným kouzlům bránit…
Toužíte po světě, ve kterém jste bohem a všichni vám padají k nohám? Pokud máte trochu nadání, není nic jednoduššího než si jeden takový stvořit. Ale co když vám do vašich představ začnou lézt agenti ve skvěle padnoucích oblecích a navrch se zbraněmi v rukou?
Zlo existuje v různých formách již od samých počátků lidstva. Ukrývá se v temnotách, tiše si vybírá své oběti a udeří v momentě, kdy to čekáte ze všeho nejméně. Zlo přežije téměř cokoliv. A i když spojí síly svatý muž a mladík ze současnosti, stále není jisté, že společně dokážou odvěkého nepřítele porazit
Každý autor nosí v hlavě příběhy, které by rád svým čtenářům vyprávěl. Tad Williams nebyl výjimkou, a právě na popud čtenářů a milovníků jeho díla vzniklo Srdce ztraceného – epická fantasy novela o zbytečné válce, ve které jsou jen poražení.
Každý prostě nemáme na to, abychom se starali o své blízké ve chvíli, kdy je trápí závažná nemoc. Někdy je raději odlifrujeme do speciálních zařízení, která se jim budou moci věnovat dvacet čtyři hodin denně. Jenže co když teprve tam čeká ta pravá hrůza?
… to jsou slova, která tvoří valnou část ohlasů na knihy Pavla Korněva ze série Příhraničí. A není divu. Jeho romány jsou pěkně drsné, stejně jako svět, ve kterém se odehrávají. Ostatně, když je kolem třicet pod nulou a za zadkem máte partu po zuby ozbrojených týpků a navíc hordu magických monster, kapka něčeho na zahřátí a pár náhradních zásobníků vám vždycky zvedne náladu. Uznává to i sám Korněv, kterého jsme měli možnost vyzpovídat během jeho návštěvy Prahy.
Vejde myš, sova, jezevec a francouzsky mluvící hranostaj do baru… Že to zní jako začátek nějakého hloupého vtipu? Ale kdepak! Je to začátek Stavitelů od Daniela Polanského. A kdo by se náhodou chtěl smát, může počítat s tím, že mu tahle povedená parta pořádně upraví fasádu.
Šestice mladých lidí se snaží z dobroty srdce zachránit svět před absolutním zhroucením – další ohraný příběh s větším množstvím postav na papíře; přesto tu něco nehraje. Ona zmíněná šestka to totiž rozhodně nedělá z dobroty srdce a nikdo z nich ani dobrý člověk není. Jsou ti nejhorší z nejhorších, snad nejprolhanější a nejprotřelejší ze všech obyvatel Ketterdamu. Někdy se snaží navzájem zabít, ale víc se snaží spolu vycházet. Koneckonců – co by pro peníze neudělali?