Editorovi Robertovi Pilchovi se podařil další herkulovský výkon a zase jednou udělal to, co umí nejlépe: vzal osm autorů, postavil je na startovní dráhu a nechal je vyletět do vesmíru — každého jinam, každého jinak, ale všechny vždy s jasným cílem.

Těžební stanice u Uranu, mimozemský artefakt a hrdina s vinou těžkou jako batoh temné hmoty. Pitzmos míří do kosmu – a přitom zůstává věrný VHS estetice devadesátek. Jako když se Däniken potká s Emmerichem a vezmou to zkratkou přes Uran…

Chtěli jste warpem na bitevní křižník – a místo toho jste uvízli v kajutě na nekonečném hovorovém spojení? Vítejte u Metamorfa, space opery, která si často sedá ke konferenčnímu stolu a akci dávkuje po kapkách. S každou kapkou však hrozí, že hořký pohár míru přeteče.

Co se stane, když zlý agent a pohledná rebelka ze znepřátelených táborů zůstanou devět dní uvězněni v jeskyni? Kdo první ustoupí se svých zásad, aby to vůbec bylo k přežití? A jak se dokážou tak rozdílní jedinci vyrovnat s tím, že jsou součástí jednoho světa, který se bezútěšně rozpadá?

Představte si, jak starověký Říman vysedává u vysílačky, čeká na pokyny a na nohou má zánovní adidasky. Blíží se obrněné tanky ovládané rakouskou císařskou armádou… Zní to šíleně? To ještě nic není! Co takhle naštvaný bojový android z 22. století, meditující v kruhu křováků? Nevěříte?

Franze Kafku dnes – možná trochu paradoxně – vnímáme jako symbol Prahy 20. století, města rozpolceného, mytizovaného, úzkostného i magického. Antologie Proměny Kafkovy Prahy byla vydána u příležitosti stého výročí jeho úmrtí a celkem 12 českých autorů mu v ní skládá hold.

Představte si, že procitnete připoutaní na operačním stole, tělo ochrnuté od krku dolů, oslněni prudkým světlem. Když se konečně nadechnete, zjistíte, že máte na sobě těžkopádný exoskelet – kovovou „zbroj“, která za vás hýbe rukama i nohama. Zní to jako noční můra? Přesně takovou noční můrou začíná sci-fi novela Rakev od Aleše Pitzmose.

„Všechny dveře jsou nám otevřené a všechny hranice jsou stejně pomyslné jako spojnice, které kreslíme mezi hvězdami…“ To píše v jednom ze svých dopisů Sol Uriarte, postava nového románu finské spisovatelky Emmi Itäranty, jejíž dystopická vize globální přírodní katastrofy je jedním velkým varováním.

Chcete se znovu ponořit do příběhu, v němž autor zamíchal časoprostorem a slepil devět časových rovin? A užít si tu zábavu, když se střetnou lidé z doby kamenné s římskými legionáři, obyvateli středověku, nacistickým wehrmachtem, našimi současníky či následovníky i o sedm století dál?

Pouští, pralesem, nebo i plátěným letadlem – Lebka Černého démona vás protáhne steampunkovým světem, kde kov chybí, ale napětí rozhodně ne. Nacisti, magie a agent JFK na šlapadle – Františka Vrbenská dokazuje, že česká fantastika umí být akční, krvavá i elegantně absurdní.