Tak jsme se vcelku brzy dočkali pokračování Zlodějčiny hry, která se většině čtenářů líbila. Druhý díl se asi stane pro většinu trošku překvapením a kdo ví, jak budou navazovat další tři knihy, jež nás bezpochyby čekají…

Netradiční, překvapivá, rusofilní, klasická i předvídatelná… taková je kniha u nás zatím nepříliš vydávaného, na východě však již pevně zavedeného autora převážně znepokojující hard SF (u nás sbírka s fantasy-zavádějícím titulem Vlkodlak). Podívejme se nyní zblízka na žánrově těžko zařaditelný počin jménem Běsova tvář, který zdánlivě klestí cestu slovanské fantastice u nás, ale jehož tematický záběr je, jak uvidíme, mnohem širší.

Po letech čekání si zase můžeme přečíst dílo Velmistra žánru sci-fi. Nakl. Triton připravilo román z paralelních světů, který obsahuje všechny klasické prvky Simakovy dílny.

Clive Barker opět překvapuje, přestože od něho nic jiného ani čekat nelze. Zatímco loni se mohl český čtenář seznámit s jedním z jeho prvních velkých románů – Utkaným světem, letos vyšel román značně novější. A také značně odlišný.

„Stříbrný šíp“ je příběhem jedné dlouhé a krvavé války za nezávislost vedené dívkou – válečnicí z nutnosti – a její značně různorodou družinou. Leonard Medek tentokrát hraje na strunu tradiční fantasy ve smyšleném světě s klasickými fantasy proprietami, přesto originálně.

Objevilo se nové dílo Roberta Fabiana, autora proslulých „Mariňáků“. Nová kniha, nesoucí příznačný název „Carpe diem“, je prvním dílem románu, samotným autorem rozděleného kvůli značnému objemu na dvě části. Druhý díl obdobného stranového rozsahu by ho měl následovat ve velice krátkém intervalu. U Carpe Diem si přijdou na své zejména příznivci military SF.

Populární série Alastaira Reynoldse u nás dospěla ke třetímu dílu, na který dnes přinášíme exkluzivní recenzi, jejímž autorem je známý český spisovatel Miroslav Žamboch. I když v obchodech pořídíte teprve první svazek, dozvíte se v této recenzi o “Arše” jako celku.

Pokud vám jméno Jiří Netrval nic neříká, nedivte se. Stín železné věže je prvním jeho takto rozsáhlým dílem. A jestliže mi něco neuniklo, tak prvním publikovaným dílem po téměř patnáctileté odmlce. Stálo za to si počkat? Určitě.

Třetí (a poslední) velký případ newyorského detektiva Eliáše Baleyho se odehrává na Auroře, politickém, kulturním i vědeckém centru Vnějších světů. Třebaže se příčina vyšetřování – „smrt“ humanoidního robota – může zdát ve srovnání s vraždami, které řešil dříve, nicotná, jde ve skutečnosti o nejdůležitější Baleyho případ, na jehož úspěšném vyřešení závisí budoucnost pozemšťanů a v dlouhodobější perspektivě i budoucnost celého lidstva.

Co vás na této knize zcela jistě upoutá hned zpočátku, je obálka. Barevná, z dálky žadonící o pozornost. A když se podíváte zblízka, uvidíte spanilou děvu v rozmarném oblečku, chlapce v koženém kabátku a za nimi na obloze elektronický měsíc (či co). Takže prvopočáteční zmatení máte za sebou. Zbývá už jen rozhodnout se, zda do toho prásknout a obětovat pár kaček. Snad vám toto dilema ulehčím.